Chudobínská borovice je evropským stromem roku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Chudobínská borovice, Vír

Strom s hlubokým příběhem, Chodubínská borovice, pomyslně porazila konkurenci z Evropy a stala se stromem roku starého kontinentu.

Chudobínská je od vesnice Chudobín, kterou před mnoha desítkami let zaplavila Vírská přehrada. „Já tu borovici znám už z vyprávění mé babičky, která se narodila roku 1882, stejně jako maminka v té obci zatopené Vírskou přehradou - v Chudobíně,“ říká Milan Peňáz.

Právě pan Peňáz Chudobínskou borovici přihlásil do ankety strom roku společně se svým bratrem Jiřím, Františkem Faktorem ze Svazu ochránců přírody a Milošem Sedlerem z Dalečína. Ke stromu má silný citový vztah ještě z dětství, které tu strávil, než se rodiče přestěhovali do Brna, a potom znovu za války. Toto období považuje za nejkrásnější léta svého života a borovici, která byla vždy vidět už zdálky, za nádherný orientační bod.

Úctyhodný věk

Borovice není podle jeho slov žádný velikán: „Má na výšku 14 metrů a obvod v prsní výšce má 170 centimetrů, ale ten věk je na borovici slušný. Navíc, když jsou povodně nebo jarní tání, tak skalisko zatopí voda a zůstane jen ostrůvek asi dva metry čtvereční, a z toho ona ční,“ říká Milan Peňáz s hrdostí na malebný strom, který přečkal i extrémní změny svých životních podmínek.

Milan Peňáz

Pověst o čertovi

Říkalo se, že na skalisku pod borovicí hraje čert na housle. „Myslíme si, že to má logickou souvislost s tím, jak ve Svrateckém údolí vždy zněly vydatné kvílivé větry, zejména na podzim a v zimě, a ty zvuky byly vydávány za zvuk houslí, na které hraje čert,“ směje se Milan Peňáz.

Chudobínská borovice

Borovice roste na území, kam se kvůli ochraně vodního pásma nesmí, z protějšího pravého břehu přehrady je na ni však vidět z místa, kudy vede úzká cesta do Víru.

Spustit audio

Související