Celodřevěná roubená zvonice krytá šindelem zdobí areál kostela v Horním Studenci. Zvony na ní pocházejí ze 16. století
Pořádné dubové trámy vydrží i několik staletí. Svědčí o tom i unikátní celodřevěná zvonice v Horním Studenci, kterou najdeme hned vedle kostela svatého Václava. V obezděném areálu bývalého hřbitova na první pohled upoutá čtyřboká dřevěná zvonice se šindelovou střechou, dřevěnými prkny na bočních stěnách a šikmým podstavcem také ze šindelů.
Nejstarší trámy z obrovských dubů, u kterých se podařilo určit stáří, pocházejí z počátku 18. století, řekl místostarosta nedalekého Ždírce nad Doubravou František Němec, který se o zdejší kostel i zvonici stará. „Ty, které se podařilo datovat, jsou z let 1705, 1706, ale jsou tady i trámy, které se datovat nepodařilo, a ty mohou být i starší. Nevím vůbec, jak je dokázali zvednout a postavit.“
Památkově chráněné stavby
Celý objekt kostela i zvonice je památkově chráněný, takže všechny opravy potřebují při opravách původní řemeslné techniky. „Nesmí se použít například trámy řezané pilou, ale sekané sekyrou, a podobně,“ usmívá se František Němec. Momentálně usiluje o opravu některých částí zvonice, na kterých se podepsalo počasí a vlhkost.
Po dvojích dřevěných schodech se dá vystoupat na podestu, odkud se zvoní na dva historické zvony, mnohem starší. „Na tom větším je letopočet 1583 a ten menší zvon je ještě starší. Zvonů bývalo více, ale jeden zvon z roku 1781 velký asi metr na výšku byl zrekvírován pro první světovou válku, později roku 1928 sem byly dány dva novější zvony, ale ty zmizely zase během druhé světové války. Takže nám tu zbyly jen tyto dva starší zvony označené jako historické, a právě díky tomu obě války přežily,“ vysvětluje pan Němec. Když je potřeba zvonit, většinou sem chodí zvonit právě on.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
