Čápi z Třebíče mají tisíce fanoušků. Dění v hnízdě přenáší kamera
Když chodíte do práce pod komín, na kterém je už padesát let čapí hnízdo, jste zvědaví, jak vypadá uvnitř.
V Třebíči se podařilo přímo k hnízdu zabudovat kameru, a tak je nahlížení do všedního čapího života velmi snadné. Prostřednictvím internetové stránky Čápi Třebíč sledují ptáky tisíce fanoušků. Co všechno čápi do hnízda nanosí a kde nejraději sedá samec, ví Zuzana Marečková z firmy K-system.cz, která provozuje sportovní obchod sídlící přímo pod komínem: „Tonda sedává až nahoře na tom stožáru, kde je kamera, to je jeho zábava, takže když se třepe obraz a není nic vidět, tak je to proto, že nám čáp skáče po kameře,“ směje se.
Čápům kamera sice nevadí, ale zabudovat kameru není jen tak. „Byli u toho ornitologové a ochránci zvířat. Na tento hodně vysoký komín může vylézt jen profík z výškových prací, protože se sem nedostane ani výšková plošina, ani hasičský žebřík. Navíc to musí být nějak daleko a nějak vysoko, musí to mít určitě parametry,“ vysvětluje dál správkyně webových stránek capitrebic.cz
Jména na T
Chceme, aby měli jméno oba z páru a protože jsou z Třebíče, aby měli jména na T. O jejich jménech se hlasuje na internetu. Samec z loňska je Tonda, a protože jeho loňská partnerka Týna se nevrátila, našel si novou. Ta vyhrála v hlasování jméno Terezka. Čápi momentálně snášejí vejce a při sezení na nich se střídají.
Třítunové hnízdo
Ornitologové uvádějí, že hnízdo je 50 let staré, komín velmi vysoký. Hnízdo přitom stále roste. „Oni pořád nosí nové klacky, seno, všechno možné a pořád si je budují a zateplují,“ říká Zuzana Marečková. Některá hnízda se dají vyčistit a ulehčit jim, pak jsou nálezy velmi kuriózní – kostry živočichů i lidské oblečení, byla nalezena i podprsenka,“ směje se. V Třebíči hnízdu ale kvůli špatné dostupnosti a výšce komína ulehčit nejde.
Dění na hnízdě můžete sledovat na capitrebic.cz
Související
-
Parapet muzejního okna tvořil náhrobní kámen. Ten stával u kostela sv. Ducha
Práce historika je často mravenčí. Pomocí drobných úlomků a dávných zápisů oživují příběhy předků. Husarský kousek se podařil Radimu Gondovi z jihlavského muzea Vysočiny.
-
Tragický osud židovské dívky Hany Bradyové připomíná v Horáckém muzeu v Novém Městě její šátek
Výtvarník a restaurátor Jiří Štourač daroval Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě malý šátek, který patřil židovské dívce Haně Bradyové.
-
Rašelinou se na Vysočině i topilo. U Velkého pařezitého rybníka je hluboká skoro pět metrů
Vzácné traviny, orchideje, ale také mravenci, kteří žili už v době ledové. To vše je možné najít na rašeliništích. Několik jich máme i na Vysočině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
