Být zdravotní klaun je nejlepší práce na světě, říká jeden z nich Martin Dobíšek

26. srpen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Dobíšek, zdravotní klaun a herec s moderátorkou Tamarou Peckovou

Dnes by prý konkurz do týmu zdravotních klaunů neudělal, zato v roce 2007 ho zvládl. Jako student Divadelní fakulty brněnské JAMU chtěl pomáhat druhým. „Třeba jet stavět školku do Afriky nebo kopat studnu, aby byl prospěšný. A přesně v době pochybností jsem potkal billboard, který zval ke konkurzu na zdravotního klauna,“ vyprávěl nový člen Horáckého divadla a zdravotní klaun Martin Dobíšek v Tandemu Tamary Peckové.

Vystudoval muzikálové herectví. „Nebyla to u nás doma tradice. Ale maminka a sestra jsou výtvarně nadané, ale nikdo se tomu nevěnoval.“

Po vysoké škole byl čtyři roky na volné noze. Základnu měl v Brně a za prací cestoval. Ještě v této sezoně bude dohrávat v Městském divadle v Brně a také v Hudebním divadle v Karlíně. „Byl jsem z cestování docela unavený. Z toho přejíždění z jednoho konce republiky na druhý. Plzeň, Pardubice, Brno, Praha, Ostrava. Jezdil jsem vlakem, bylo to opravdu náročné. Chtěl jsem se usadit.“

Je tady úžasná atmosféra

Horácké divadlo přišlo podle Martina jako blesk z čistého nebe. Přihlásil se na konkurz a úspěšně zvládl dvoukolový konkurz. „Jihlava je v centru republiky, říkal jsem si, že to vyjíždění jak na východ, tak na západ nebude tak složité. Je to malý soubor, má malou scénu, to je parketa pro mě. Jsem rád, že jsem tady,“ říká Martin Dobíšek, který Jihlavu trošku zná, protože tady žije sestra jeho dědečka.

Martin už zkouší ve dvou inscenacích, malou roli má V někdo to rád horké a také v Maryše. „Je tady úžasná atmosféra, mě to překvapilo. Seznamuju se se souborem. V Někdo to rád horké hraju gangstera, to je malá rolička. Doufám, že se mi na jeviště podaří propašovat něco z těch mých klauniád,“ plánuje herec a zdravotní klaun Martin Dobíšek.

Staňte se zdravotním klaunem. To je pecka

Ve druhém ročníku Divadelní fakulty přemýšlel o tom, jestli je umělecká dráha to pravé. „To asi někdy zažije každý umělec. Měl jsem pocit, že jako herec nebudu pro nikoho prospěšný. Spíš jsem se viděl v nějakém sociálním zaměření, chtěl jsem pomáhat lidem a najednou jsem uviděl plakát, který hledal zdravotní klauny. No, to je pecka. To je umělecká oblast a zároveň můžu někomu pomoct.“

V organizaci Zdravotní klaun je od roku 2007. „Se staršími kolegy si říkáme, že dnes bychom konkurz neudělali. Před sedmi lety byl zaměřen na nějaké improvizace, jedno odpoledne. Dnes je to třídenní workshop, každému uchazeči během tří dní lektoři najdou klaunskou roli přímo na tělo a s tou pracují. Ti, co nejsou přijati, zažijí tři dny práce.“

Hranice v klaunství neexistuje

Charakter zdravotního klauna vychází z člověka, který ho hraje. „Jsou vytaženy typické vlastnosti a jsou přitažené za vlasy. Já jsem roztržitý, v podstatě klidný, ale když se dostane na tenkou hranici, dokáže se krapet rozčílit, je milý. Je nesmělý k ženám, ale snaží se jim dvořit. Je velmi pohybově zdatný a rád využívá hudebních nástrojů,“ bere do ruky ukulele a v živém vysílání na ně zahraje.

Sestřičky chtějí sloužit, když dorazí zdravotní klauni

Hranice v klaunství neexistují. „To je nejlepší práce na světě. Já můžu dělat úplně všechno, co se mi zlíbí. Všechno je dovoleno. Pokud pacient přijme tu hru, mohu dělat cokoli. Děti jsou skvělé. Vždycky jsou otevřené. Pokud jsou vážně nemocné, neřeší to, že za rok tady nemusí být. Ony řeší teď ten moment, že tam leží a nemohou si hrát.“

Děti, které jsou hospitalizovány delší dobu, se na pravidelné návštěvy zdravotních klaunů těší. „Dokonce si sestřičky přehazují směny, aby mohly sloužit ve dny, kdy na jejich oddělení přijdou zdravotní klauni,“ směje se nová posila Horáckého divadla a zdravotní klaun Martin Dobíšek a loučí se krásným poselstvím: „Smějte se, smích léčí.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio