Bojová slepice má větší mozek. Proto ji snadněji ochočíte

Dnešní slepice bojovnice a zvlášť druhy, které mají chovatelé v České republice, by už v kohoutích zápasech neuspěly. A nejen proto, že jsou tyto zápasy zakázané. Oproti původním druhům z východní Asie jsou už vyšlechtěné. Neznamená to ale, že už v sobě bojové geny nemají. „Oni se dokážou hrozně dlouho prát mezi sebou. Bijou se tak dlouho, až jeden z nich padne. Ne, že by byl mrtvý. Padne vysílením. Nestalo se mi nikdy, že bych musel kvůli rvačce k veterináři,“ říká chovatel Alois Sedlák.

Asi jsem blázen, ale mně se ty slepice líbí!

Alois Sedlák jezdíval se svými bojovnicemi na výstavy. Příliš nadšení ale u ostatních chovatelů nevyvolával. „Většina lidí k tomu přijde a řekne: Brr, to je škaredá slepice! Mně se ale líbí. Asi jsem blázen,“ směje se chovatel. „Většinou to má vzpřímený trup, dlouhé nohy, dlouhý krk. Je to robustní a má to málo opeření. Peří je tvrdé a má minimum toho prachového. Je to takovej machýrek nadělanej,“ popisuje.

Než bych své slepice snědl, radši je někomu daruji

Slepice bojovnice má větší hlavu a s ní i větší mozek. „Jsou chytřejší a snadno se dají ochočit,“ říká Alois Sedlák. Taková slepice se vás nebojí, přijde k vám, nechá se vzít do ruky. „Postavím si to na stůl, bude nám tady chodit, přijde ke mně a začne se tulit,“ popisuje a je vidět, že má své svěřence rád. Až tak rád, že má problém využít je i v kuchyni. „Co se týká těch slepic košámo, tak ty už chovám řadu let a letos byl první rok, kdy jsem je ochutnal. Já to spíš někomu dám, abych to nemusel zabíjet,“ usmívá se.