Bez mysliveckých trubačů by hon nebyl honem. Všichni musí zvládnout trubačské desatero
Už jste někdy slyšeli myslivecké trubače? Nehrají jen na honech, slýcháme je i při slavnostních příležitostech z věží hradů nebo kostelů. Všichni jsou to myslivci a navíc muzikanti. V Osové Bítýšce na Žďársku se scházejí Babylonští trubači. Název si dali podle známé rozhledny u Kramolína, kde také každý rok hrají. Jsou skromní, říkají, že do muzikantů mají daleko, ale všichni se poctivě snaží.
Myslivečtí trubači hrají v podstatě jen na dva druhy nástrojů. „Ty větší se jmenují lesnice, ty menší borlice, obojí jsou v ladění B. Borlice je o oktávu výš než lesnice,“ popisuje vedoucí souboru Miroslav Nováček. Lesnice a borlice jsou velmi jednoduché. Vlastně navazují na pradávné zahnuté duté rohy. „Nemají žádné strojivo, je to vlastně jenom dlouhá plechová zahnutá trubka na konci rozšířená. A pomocí nátrubku podobnému na lesní roh respektive na trumpetu u borlic, se snažíme ten tón nějak vyloudit, kultivovat,“ vysvětluje Miroslav Nováček.
Lesnice ani borlice nemají žádné klapky. Trubači tóny tvoří pomocí krytí roztrubu
Pokud chce trubač zahrát širší škálu tónů, pomůže si takzvanou technikou krytí. „Dlaní zakrýváme různým způsobem roztrub a uchem se snažíme ověřit, zda ten tón je ten, který chceme,“ říká vedoucí souboru a dodává, že je to podobné hře na housle. Tam také muzikant nemá pražce a musí tón hledat.
Svůj trubačský signál má zahájení honu, přestávka i úlovek daňka
Každý trubač musí umět trubačské desatero. To je soubor signálů, které se používají na honech. Laik by řekl, že pomalu existuje signál na každý úkon myslivce. „Třeba na začátku honu, když se ti myslivci sejdou je nástup, a na tom nástupu se hraje signál vítání. Na ukončení toho ranního nástupu se hraje signál začátek honu. Pak jsou jednotlivé leče, to znamená jednotlivá místa, kde se loví, pak je zajímavý signál přestávka, kterým se označuje svačina, konec přestávky, další leče, pak je signál konec honu,“ vyjmenovává Miroslav Nováček. Svůj signál má i úlovek zvěře. Znalec pak pozná, jestli lovec skolil černou zvěř nebo třeba daňka.
Nejslavnostnější je halali, vrcholem trubačského umění pak Hubertská mše
Trubač je samozřejmě také myslivec a na honech chce také lovit. Většinou je to tak, že větší lesnice trubač používá při slavnostním zahajování a závěru a menší borlici nosí s sebou na lov pod kabátem.
Nejslavnostnější skladbou k poctě ulovené zvěři je halali. Název je prý odvozený od francouzského „tady leží“. Své halali mají i babylonští trubači. „Složil ho v patnácti letech můj syn a já jsem ho otextoval,“ říká vedoucí souboru. Nazvali si ho Babylonské halali. Vrcholem umění mysliveckých trubačů je pak Hubertská mše. I tu si už ti nejšikovnější ze souboru zahráli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
