Baví mě to tady, jsem mezi chlapama

„Pepa je úplně perfektní chlap, kamarádský, pomůže, vycházíme s ním dobře. Zapadl do party, jako kdyby tady byl odjakživa,“ říká Vladimír Votava, pracovník hrotovického zemědělského družstva a stejně mluví i ostatní chlapi. Pepa dělá v družstvu pomocné práce už měsíc a zatím si ho chválí všichni.

„Pepa se na konci ledna přestěhoval do Jaroměřic, do svého nového domku. Víceméně se vrátil do prostředí, ze kterého vzešel a odkud pak doputoval do jinošovského ústavu,“ říká Marek Klement z Domova bez zámku v Náměště nad Oslavou. „Když jsem byl doma u rodičů, tak jsem dělal u bejků,“ vzpomíná Pepa Vícha. Nějaký čas pracoval v kavárně Pohodička přímo v sídle Domova v Náměšti nad Oslavou. „Baví mě to tady, jsem mezi chlapama,“ říká a hrdě ukazuje svou první výplatní pásku: „Mám z toho radost, že aspoň nějakou korunu.“

Pan Pepa Vícha v dílnách Zemědělského družstva Hrotovice|foto: Irena Šarounová

Pan Pepa jezdí do práce z Jaroměřic nad Rokytnou autobusem na osmou hodinu a pracuje do půl třetí. Dělá vše, co je potřeba. „Renovujeme zásobníky na směsi, takže Pepa to natírá. Už dělá čtvrtý zásobník,“ říká mechanizátor Vítězslav Chládek, nadřízený pana Pepy. „Dnes tady ještě uklidí a pak půjde znovu natírat,“ doplňuje. „Bude mě to bavit,“ reaguje Pepa Vícha.

„Smyslem toho celého je, aby chodili do práce, měli využitý čas. Jsou užiteční a ještě si vydělají nějakou tu korunu. Jsou to lidi jako všichni my ostatní,“ říká Marek Klement. „Když přijdu z práce, udělám, co je potřeba nebo si uklidím pokoj a pak sedím na pokoji a poslouchám rádio, mám rád dechovky,“ říká Pepa Vícha z Domova bez zámku.