Asistent ve škole pomáhá postiženým studentům psát nebo rýsovat, ale měl by především motivovat

Obvykle potřebuje tělesně postižený student pomoc tam, kde nestíhá látku zapisovat - bývají to těžké předměty, jako je matematika, angličtina nebo dějepis. „Ve volných hodinách ale někdy musím látku dovysvětlit,“ dodává Petr. Kromě pomoci s učením je podle něj vůbec nejdůležitější motivace. „Mně jde i o to toho studenta někam posunout, aby byl připraven na to, co ho v životě čeká, že se mohou stát různé věci, aby byl zkrátka, až vyjde ze školy, samostatný.“

K tomu patří i povzbuzování k domácí přípravě, aby se student doma učil stejně jako zdravé děti. Podle Petra Piechuly je dobré, když se rodina snaží o totéž. „Ve volném čase by se neměli věnovat věcem, které je od učení odvádí, pokud chtějí něčeho dosáhnout, někam se v životě posunout.“

Někdy je potřeba fyzička

Asistent se občas s tělesně postiženým studentem dostane i mimo zdi školní budovy. Petr Piechula doprovázel dva ze svých studentů do zahraničí – do Štrasburku nebo do Paříže. „Bylo to docela náročné,“ usmívá se. „V metru třeba mají značené stanice, že jsou pro vozíčkáře, ale pak vyjedete výtahem do patra, odkud už se dá dál jenom po jezdících schodech, takže jsem musel vozík podpírat, vážil asi 60 kilo, ale nakonec jsme to zvládli.“ Studenta, který chodí o berlích, pak musel na jednom ze školních výletů i v náročném terénu poponášet. „To jsme také zvládli, i když Matěj byl už tehdy skoro o půl hlavy vyšší než já, takže jsem ho nosil na zádech,“ uzavírá Petr Piechula.