Archeolog dokáže z hromady kamenů zrekonstruovat život celé vesnice. Načervenalé kameny znamenají požár
Člověk by neřekl, co všechno dokáže archeolog zjistit, když narazí na hromadu kamení. V Bradelském lese u Dvorců na Jihlavsku stála kdysi ve třináctém století vesnice. Měla asi devět chalup, náves, příjezdové cesty i rybníky. A žili tam konkrétní lidé. Jihlavské městské knihy dokonce vydaly jméno významného rychtáře.
Dnes je v místě, kde ve třináctém století stála vesnice s názvem Bradlo, les v mírně svažitém terénu. Dole pod svahem teče řeka Jihlava, kolem které stojí chaty. Laik, který přijde na místo archeologických nálezů, uvidí hromady kamenů, které jsou při bližším zkoumání srovnané do jakýchsi mezí. Odborník to ale hned vidí jinak. „Když se rozhlédnete kolem sebe, tak pod námi je linie, která mizí za našimi zády a tvoří obdélník. Kdybychom popošli kousek níž, tak uvidíme roh budovy,“ ukazuje archeolog Marek Krutiš. V onom rohu budovy leží kámen, který je z jedné strany hladký. „Oni ho použili do podezdívky budovy. Je to vnitřní líc té stěny, která tu byla,“ vysvětluje. Kámen je z vnitřní strany načervenalý. Je to důkaz toho, že v domě hořelo.
Když úvozová cesta nevyhovovala, nechali ji být a zřídili hned vedle jinou
Archeologický průzkum vydal množství keramiky a železného kování dveří, části nářadí. Zjišťujeme, že hlavní kamenná budova byla dlouhá devět kroků. „Domů mohlo být v Bradle devět až dvanáct,“ dodává Marek Krutiš a ukazuje do hustého lesíka, kde bývala ještě před pěti sty lety náves. Jakési terasovité stupňování svahu zase poukazuje na umístění dvora. O pár desítek metrů výš jsou v lesní půdě zřetelné zářezy, paralelně srovnané nad sebou. To bývaly podle Marka Krutiše úvozové cesty. Když už jednu cestu vymlela voda, zřídili další hned vedle ní. „Cesta procházela středem vesnice. Můžeme se domnívat, že se stáčela k hájence a vedla směrem ke stávající silnici, která spojuje Hosov a Dvorce,“ vysvětluje archeolog.
Dodnes je možné najít kousky mazanice. Hliněné izolační vycpávky mezi trámy domů
Vesnice Bradlo bývala, jak bychom dnes řekli, příměstskou vsí Jihlavy. Tehdy se říkalo šosovní vesnice. Díky tomu, že se zachovaly jihlavské městské knihy, bylo možné zjistit i konkrétní jména některých významnějších občanů Bradla. „Známe Mikuláše Holcfogela, který byl prvním známým rychtářem v této vesnici,“ říká Marek Krutiš a sbírá ze země kousek něčeho, co vypadá jako rozpadlá cihla. „Je to mazanice, což je výmaz mezi dřevěnými trámy a vzhledem k tomu, že ta stavba zanikla působením požáru, tak je vidět, že zčásti je červená a zároveň je vidět, že tam byly přimíchány stébla nějaké traviny,“ ukazuje archeolog a vysvětluje, že traviny mazanici zvyšovaly izolační vlastnosti.
Bradlo zaniklo z neznámých důvodů před pěti sty lety
V lese na druhé straně bývalé návsi nacházíme další náznaky obrysů domů a dokonce i pozůstatky dvou rybníčků. Vesnice Bradlo zanikla z neznámých důvodů v patnáctém století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
