Ani křížkový steh, ani pravidelný vzor. Intuitivní výšivka vzniká zcela spontánně

12. květen 2021

Výšivka tvořená jako malba obrazů je něco, co naši předkové neznali. Ukazuje ji výstava v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Jak se vyšívá bez pravidelných stehů a předem daných vzorů? Výstavu v novoměstském Horáckém muzeu nazvali Šité/žité.

Dvě mladé umělkyně – Alena Zástěrová a Petra Cisárová Kršáková – vyšívají svá díla úplně jinak, bez klasických stehů, jaké se vyučovaly v dívčích školách a jaké se dnes připomínají v pracovních činnostech.

Krajiny, výjevy z přírody i abstraktní výšivky vznikají podobně jako obrazy malované na plátně. Této technice se říká intuitivní výšivka a vzniká vlastně tak, že steh je linka. „Je to záznam, je to stejné, jako když uděláte na obraz linku tužkou, pastelkou nebo tuší. Je to hromádka barevných bavlnek a člověk si vezme barevnou nit a vyšije stopu, jako kdyby si do ruky bral ten štětec. A pak mu přijde nápad, teď by tam mohl být tenhle tón, teď zase jiná barva a podobně. Zajímavé je, protože linka tužkou je rychlejší, že i ta časová frekvence se podílí na tom, co vlastně nakonec vznikne, protože steh je mnohem pomalejší,“ vysvětluje Petra Cisárová Kršáková.

Kombinace malby a výšivky

Je to úžasné, že si člověk užívá proces samotné tvorby, soudí výtvarnice. Přesto, že je především malířka, vyzkoušela zkombinovat i barevné stehy výšivky s předchozí malbou.

„Měla jsem tenčí plátno našepsované klasicky jako na olejomalbu, a do malby, barevné stopy jsem vyšívala,“ ukazuje svůj poslední obrázek, který na výstavě nenajdeme. Její intuitivní výšivka odráží vjemy z krajiny Vysočiny, její barvy a struktury.

Dříve měli lidé disciplínu, my máme svobodu

Maminka dvou a brzy tří malých dětí měla při práci na výšivkách čas zamyslet se nad vyšíváním v minulosti a porovnat je s dneškem. „Lidi dříve byli pracovití, měli čas X hodin sedět a zušlechťovat si domov. Ta preciznost té práce, jaký obrovský kus byli schopní vyšít bez chyby! Tak jsem si říkala, že je hrozné, jak my dnes už nemáme tu jejich disciplínu, pracovitost a nasazení, ale najednou jsem si uvědomila, že jsem vlastně velmi šťastná za dnešní svobodu. Že člověk může vzít jehlu a nit a prožít ten okamžik tvorby, dnešní doba otvírá prostory té duši a citu a prožívání materiálu samotného. A nakonec jsem dospěla k tomu, jak je to úžasné, že se může člověk projevit,“ uzavírá se smíchem Petra Cisárová Kršáková.