Albín Jaitner má sadařinu v krvi. Nebojí se ale experimentovat i se zeleninou
Jabloně, hrušně, meruňky, granátová jablka nebo sekvoj. To všechno a mnohé další roste na zahradě Albína Jaitnera z Přibyslavi. Dovede ale také naroubovat rajčata na brambory. Je už mnoho let předsedou místních zahrádkářů a letos dostal za svou celoživotní prospěšnou práci cenu města.
„Bydleli jsme v nájemním bytě v zámku. U zámku byla zahrada, kde každá rodina měla kousek zahrádky. Dodneška vidím, že tam byla krásná tráva, v ní kvetly petrklíče, ladoňky, starý stromy, krásný řehtáče,“ vzpomíná zasněn Albín Jaitner na dobu, kdy byl malý a začal poznávat práci na zahrádce. Po rodičích tu celoživotní lásku nezdědil. Otec byl hlavně včelař. „Já jsem ke včelám moc nemohl, protože vždycky jak mě zobly, tak jsem hrozně otekl,“ směje se. Sehnal si ale odborné knížky, a sám se vzdělával v zahradničení. „V patnácti letech jsem tam objevil planou jablůňku, kterou jsem teda vzal, narouboval. Chytla se mi, to jsem byl nadšenej, že jsem měl hnedka úspěch,“ vzpomíná.
Ze speciálních jabloní je možné vytvořit i živý plot
Sadařině zůstal věrný i nadále. „Tady mám třeba seznam odrůd, které prošly mýma rukama. Měl jsem třeba letní jablka, na jednom stromě jsem měl deset odrůd,“ říká. Zkoušel tak, která odrůda se na Přibyslavsko nejvíc hodí. Lidé, kteří chodili kolem domu, se prý tehdy divili, že na jedné větvi byla jablka žlutá a na druhé červená. Albín Jaitner experimentuje stále „V poslední době se dost věnuju odrůdám sloupovitých jabloní, které rostou velice úzce, mají šířku půl metru a můžou se sázet osmdesát centimetrů od sebe,“ říká s tím, že z takových jabloní si můžete vytvořit třeba živý plot kolem garáže.
Děti ve škole učí Albín Jaitner roubovat rajčata na brambory
V roce 1983 vstoupil Albín Jaitner do svazu zahrádkářů a v posledních letech je předsedou místní základní organizace. Ví, že je potřeba vychovávat pokračovatele, a tak pravidelně dochází do kroužku v přibyslavské základní škole. Prý jsou tam teď samé dívky. „Předváděl jsem jim tam řez ovocných stromů, konkrétně jabloní, další rok roubování, které si jen tak vyzkoušeli na větvičce. A letos jsem jim navrhnul, že by mohli vyzkoušet roubování bramboru na rajče,“ říká. Ano, je to opravdu možné. Z takové rostliny potom v létě otrháváte rajčata a na podzim vyberete ze země brambory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.