Židovský hřbitov v Polici byl kdysi místem klukovských válek. Mezi náhrobky je i jeden unikátní

„Tohle márnice, která byla tady vedle, ta se nezachovala, byly tady jenom stěny, střecha a všechno ostatní se dodělávalo v letech po revoluci,“ říká pamětník Josef Tesař. Márnici zpočátku spravovala obec Police, ale později se oprav ujala Židovská obec.

Josef Tesař hřbitov pamatuje ještě z dob, kdy místo nikoho nezajímalo. „Tady jsme jako kluci vedli naše dětské války, protože sem nikdo nechodil. Bylo to zarostlé stromy, zdevastované, té vegetace, to bylo něco hrozného,“ vzpomíná. „Zarostlo to takzvanými mirabelkami – špendlíky, červenými a žlutými, a my jsme byli jedna parta červení, druhá žlutí a házeli jsme po sobě. To vypadalo,“ směje se.

V té době byly některé náhrobky povalené, jiné i přeražené. Většinu se jich podařilo spravit, vztyčit a vrátit do původního stavu. „Tady, jak je to prázdné místo, tak v tom byl zlatý klíč. Asi byl opravdu zlatý, protože neměnil barvu. A jednoho dne, bylo to v sedmdesátém roce, byl pryč,“ vybavuje si Josef Tesař u jednoho z náhrobků.

Upozorňuje také na jeden speciální náhrobek, který má nápisy vytesané nikoli do kamene, ale naopak vystouplé. „To tady obdivují kameníci, že ten, kdo to tenkrát dělal, musel být opravdu mistr,“ říká.

Zajímat se o osudy lidí, kteří dříve v Polici žili, začal až jako dospělý. V kronikách se o zdejších obyvatelích židovského původu nic nepsalo. „Nebýt toho, že to zajímalo kronikáře, že si ty věci napsal bokem, na nějaké papíry, tak by tam skoro nic nebylo,“ uzavírá pamětník.