„Lepší než křičet je mluvit pomalu a artikulovat,“ radí lektorka znakového jazyka
Jak se ve znakovém jazyce skládají věty?
Na nedoslýchavé nebo neslyšící nemá cenu křičet. I to patří k pravidlům, které se učí hned v první hodině kurzu znakového jazyka.
V Knihovně Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou kurz vede Lucie Dokulilová, která je sama nedoslýchavá a nosí od tří let sluchadla. Nejprve se začala učit také ve žďárském kurzu, a další tři roky studovala v Olomouci u České unie neslyšících. „Ale stále se ještě mám co učit,“ říká s úsměvem před hodinou.
Kolik přesně lidí v České republice používá český znakový jazyk, to spočítáno není, odhady se pohybují kolem 15 tisíc osob. Znakovým jazykem se totiž nedorozumívají jen lidé se sluchovým handicapem, ale také jejich rodiny a přátelé, učitelé i asistenti pedagogů, nebo lidé, které prostě láká naučit se něco nového.
Začíná se dvouruční prstovou abecedou, která pomáhá vytvořit slova, pro která začátečník zatím neumí znaky, nebo vlastní jména, a podobně. Důležité také je připomenout si pravidla pro komunikaci s nedoslýchavými a neslyšícími, kteří často umějí odezírat ze rtů a mimiky obličeje.. „Když na ty lidi mluvíme nahlas, tím se nic nezlepší,“ usmívá se lektorka. „Lepší, než křičet někomu do ucha, je mluvit pomalu, artikulovat. Aby nás ten druhý vnímal, poklepeme mu na rameno, přijdeme k němu blíže, díváme se mu do očí, vyhýbáme se cizím slovům, protože obecně neslyšící mívají menší slovní zásobu,“ dodává další pravidla.
Slova se ve znakovém jazyce tvoří kombinací pozice rukou (těch je celkem 33) a určitého pohybu, který jednou rukou nebo oběma rukama uděláme. Některá slova se tvoří kombinací více znaků, a je třeba si je zapamatovat, včetně pozic rukou, jak jdou za sebou. Od češtiny se znakový jazyk liší gramatikou i slovosledem. Například: Jaká je tvá oblíbená barva = ptám se ty oblíbená barva co? Kde bydlíš = ty bydlíš kde? Jak vám mohu pomoct = já pomoct můžu co?
Sama Lucie se pro český znakový jazyk před šesti lety rozhodla proto, že kdyby se v její vlastní budoucí rodině objevil u dětí stejný handicap, aby se mohli dorozumět. Také je podle ní i ve Žďáru nad Sázavou několik neslyšících, kteří vždy ocení, když si mohou při náhodném setkání popovídat v českém znakovém jazyce, nebo jim může s něčím pomoci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
