Železnice, gymnázium, park v Havlíčkově Brodě – za vším stojí Vojtěch Weidenhoffer

„Většinou, když slyším „nej, nej, nej“ v souvislosti s historií, tak se stavím na zadní. Ale v případě Vojtěcha Weidenhoffera s tím musím souhlasit. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti 19. století celého dnes havlíčkobrodského regionu,“ vyzdvihuje důležitost německobrodského občana, politika a továrníka Michal Kamp.

Vojtěch Weidenhoffer psal svůj deník v letech 1861 až 1899, i v tomto dlouhém časovém úseku vidí Kamp unikátnost: „Čtyřicet let, kdy jeden člověk píše dějiny své rodiny, svého města, to je rarita, zatím jsem se s nikým takovým podobným nesetkal.“ Deník autenticky zobrazuje vývoj jednoho venkovského člověka v rozmezí několika desetiletí. Podle Kampa je to přínosné zejména v tom, že popisuje život významné osobnosti na malém městě, ne např. v Praze.

„Weidenhoffer psal deník navíc úmyslně, chtěl, aby jeho rodina a občané Brodu věděli, jaké byly jeho pohnutky k různým činům, bral deník jako své zrcadlo. Sám jsem se přistihl, že mu v určitých pasážích začínám fandit, ale jako historik jsem se hned okřikl, že takhle to nejde,“ říká s úsměvem mladý havlíčkobrodský badatel.

Vojtěch Weidenhoffer stál v devatenáctém století za všemi významnými počiny v tehdejším Německém Brodě – z tamního gymnázia se stala prestižní škola, přičinil se o propojení města se světem díky železnici, založil škrobárny, postavil mlýn, má „na svědomí“ brodský park Budoucnost… výčet by mohl pokračovat dál, Weidenhoffer podporoval i kulturu, brodské ochotnické divadlo a také pěvecký sbor Jasoň.

Proč se nestal nikdy starostou města, přestože byl v zastupitelstvu, v radě, zemském sněmu? Odpovídá Michal Kamp: „Nabídku na purkmistra dostal opakovaně, má teorie je, že by na to zkrátka neměl čas. Věděl, že by mu přibyla další práce, a navíc, stejně byl v té době na radnici „šedou eminencí“, spousta lidí se s ním i tak chodila radit.“

Deník Vojtěcha Weidenhoffera je k dostání např. v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod.