Zámečtí zahradníci jsou fenomén, který neumírá, jejich zahrada musí být i dnes jako z pohádky
Denně obchází dlouhé hektary tam a zpět, dokud není vše tak, jak má být. I když mají k udržování zeleně, na rozdíl od krále Miroslava, daleko lepší techniku, cíle je stejný – zahrada jako z pohádky. Pro takovou práci se většinou musí člověk narodit. Jako například zahradník Petr Vítů, který začínal jako malý kluk u záhonků s kedlubnami, aby se dopracoval až na zámek v Telči.
Petr vystudoval zahradnickou školu. Pak mu pan kastelán zavolal s nabídkou, jestli by se nechtěl starat o zámeckou zahradu a sedmihektarový park. Neváhal ani chviličku.
„Třeba ti turisté, kteří se sem vracejí po pěti letech. Přijdou a pochválí. Řeknou: tehdy to bylo takhle a teď je to jinak. Určitě to potěší člověka a je to nakopnutí do další práce,“ říká zahradník Petr Vítů, který se o zámeckou zeleň v Telči staral dlouhých deset let. I když většina lidí dokáže práci zámeckého zahradníka ocenit a váží si jí, najdou se prý i tací, kteří ji dokáží bez váhání zničit.
„Měli jsme i vystavený palmy před oranžérií mezi záhonky s růžemi, jednu palmu zničili, ořezali všechny listy. Ta palma je padesát let stará, takže to opravdu zamrzí a zabolí,“ říká zahradník, který musí denně zalít záhonky, postříhat keře, posekat trávu a spoustu dalších věcí, na které je kromě sezónní výpomoci sám. Pravidelně jezdí na nejrůznější školení zprostředkovaná památkovým ústavem.
Petr získal na zámku v Telči tolik zkušeností, že se pustil do zahradničení na vlastní pěst a v jeho funkci ho nahradil nový zahradník – Josef Uhlíř. Potkáváme ho ve chvíli, kdy v obrovském skleníku zámecké zahrady v Telči připravuje své výpěstky pro první jarní sluneční paprsky.
„Park musí být nachystaný, musíme ořezat pěšinky, kraje trávníků, aby cestičky byly oddělený. Třeba pěstujeme nový druhy kytek. Trvalky na řez, výzdobu interiéru zámku. To se snažím měnit druhy. Zahradník se musí hodně přizpůsobovat místním podmínkám. Musíme volit druhy rostlin, který budou prospívat. Spotřeba je veliká. Kolikrát dvakrát třikrát týdně se mění výzdoba po trasách.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
