Vysočina byla před stovkami milionů let vysoká jako Alpy
Geologové jsou přesvědčeni, že na dnešní Vysočině byly horské štíty vysoké jako Alpy. „Postupnou erozí ale byly obroušeny do té roviny, na které dnes žijeme,“ říká geolog Marek Chvátal. A právě po té erozi se na některých místech objevily pro Vysočinu netradiční horniny.
Jednou takovou je hadec, nebo-li serpentinit. „Je tvořen olivínem, který se těmi všemi činnostmi přeměnil v hadec,“ dodává Chvátal. Název hadec je typicky český, povrch horniny totiž připomíná hadí kůži.
Lokalitou s hadcem je jen pár kilometrů za hranicemi kraje Vysočina Dolnokralovicko, i když geograficky pořád na Vysočině. V Bernarticích je odkrytý obrovský lom, kde se hadec těží na klasické stavební kamenivo. „V puklinách se dají najít poměrně zajímavé minerály,“ láká Marek Chvátal. „Porcelánově bílý je magnezit, mnohem vzácnější je huntit, zeolit a opál.“
Bloky hadce vystupují i směrem do dálnice D1. Řidiči si jich mohou všimnout i kilometru 62 poblíž vysokého mostu nad vodní nádrží Švihov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
