Voňavé muzeum těžby smoly v Lomanech je jediné svého druhu na světě
V Lomanech na severu Plzeňska mají opravdový a voňavý unikát. V bývalém chlévě hájovny jménem Lipovka zřídili Muzeum těžby borové smoly, jediné muzeum svého druhu na světě. A k čemu všemu se vlastně smola používala a používá? I to se dozvíte při návštěvě originální expozice.
Muzeem vás neprovede jen tak někdo. Paní Jana Čiháková, která od roku 2003 pečlivě a citlivě bývalou hájovnu rekonstruuje, je vnučkou hajného knížete Metternicha. V roce 2006 otevřela v bývalém chlévě hájovny originální muzeum. Bývalý chlév tak dnes překrásně voní jako les po dešti.
A proč zrovna muzeum těžby smoly? V okolních lesích se smola ve velkém těžila už za druhé světové války. Tehdy se ale pryskyřice vyvážela do Německa a používala se výhradně k vojenským účelům. S její pomocí se například izolovaly cívky letadel nebo stabilizovaly výbušné směsi při přepravě na válečných lodích. Ta doba je naštěstí pryč.
V sedmdesátých letech minulého století se ještě na krátký čas s těžbou začalo. Smola se využívala hlavně v chemickém průmyslu. V lesích pracovali čtyři pracovníci a mistr těžby pryskyřice - smolař.
Nelehká práce smolaře
Práce spojené s těžbou pryskyřice se prováděly vesměs ručně a byly velice namáhavé. Vyžadovaly fyzicky zdatné dělníky a dobrou pracovní morálku. Jednalo se zejména o přípravu takzvaných lizin – ploch pro nařezání kmene i o samotné nařezávání zářezů ronících smolu. Což připomíná spíš dílo zručného truhláře nebo řezbáře.
Od náročného a ke stromům nepříliš šetrného způsoby získávání smoly se postupně upustilo. V muzeu si ale i dnes můžete prohlédnout všechny „smolařovy“ pracovní nástroje a Jana Čiháková vám ochotně ukáže a popíše jednotlivé pracovní úkony.
Budete se divit, k čemu všemu se smola používala a v mnoha případech používá dodnes. Třeba k odstraňování štětin z prasete při zabijačce, jako kalafuna pro namazání žíní smyčců pro hudební nástroje, ale i pro parfémy či smolení pivních sudů. V muzeu je k vidění i množství dobových fotografií i původní kmeny, které zažily těžbu smoly na vlastní kůru.
Do muzea je možné dojít po naučné stezce Ludvíka Očenáška po zelené turistické značce Plasy - Dolní Bělá. Před návštěvou muzea je dobré se předem ohlásit. Jana Čiháková ráda přivítá každého zájemce. V muzeu ale není stále přítomna, a je proto dobré domluvit si návštěvu na telefonu 731 587 426.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Analytička o Dukovanech: Korejci tvrdí, že staví efektivně. Francouzi nabízí evropskou technologii
-
Kastrace jako podmínka pro změnu pohlaví by mohla zmizet. Rozhodne o tom Ústavní soud
-
Boj s dezinformacemi na Tchaj-wanu v čínském stínu. ‚Využívají strachu z války,‘ vnímá ověřovatelka
-
Když broučci obarvují Campari