Z Bakchovy fontány na zámku v Bučovicích shlížejí na návštěvníky draci i sirény
Chloubou zámku v Bučovicích na jižní Moravě i nepřehlédnutelnou dominantou zámeckého nádvoří je barokní Bakchova fontána. Dlouhá léta neutěšeně chátrala, až se před několika lety dočkala kompletní opravy.
„Fontána je mohutná, měří osm a půl metru. Má čtyři chrliče v podobě dračích hlav, které nesou sirény. A v profilované mušli na vrcholu je socha boha vína Bakcha. Proto se také fontáně říká Bakchova. V České republice podobně starou a velkou fontánu nenajdete,“ tvrdí kastelánka zámku v Bučovicích Jana Burianková.
Bakchova fontána je asi o padesát let mladší než samotný zámek. „Fontánu nechal postavit v letech 1635 až 1637 Maxmilián z Lichtensteina pro svoji manželku Kateřinu. Zatímco zámek je v renesančním slohu, fontánu už řadíme do období manýrismu, tedy do doby přechodu mezi renesancí a barokem,“ vysvětluje průvodkyně.
Dlouhá desetiletí zůstávala fontána bez vody. Byla mimo provoz a chátrala. Po opravě je znovu v provozu od roku 2014. „Sehnat finanční prostředky na opravu ale trvalo skoro deset let. Pomohly benefiční koncerty pořádané zpěvákem Bobem Frídlem, veřejné sbírky i sponzoři,“ prozrazuje kastelánka. Nakonec se podařilo shromáždit potřebných tři a půl milionu korun.
Stavbu samotného bučovického zámku si objednal a financoval vzdělaný Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Studoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění. Roku 1681 přestal zámek sloužit samotnému panstvu a stal se administrativním centrem panství, od roku 1720 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny.