Velikonoční pomlázka musí být upletená z čerstvého proutí. Oblíbená je vyplétaná hruška
Nejlepší pomlázka je ta, kterou si chlap uplete sám. Také dodržujete toto pravidlo? Nebo se s tím právě chystáte začít? Tak to se můžete inspirovat u mistra. Karel Sekava z Vlásenice u Pelhřimova plete pomlázky už dlouhá léta a jako košíkář ví, jak na to.
"Pomlázku jsem se naučil sám," říká Karel Sekava s tím, že pomlázky plete dva tři týdny před velikonočními svátky pro rodinu a známé. Ve zbytku roku plete košíky, a je třeba říct, že se s úspěchem účastní i mezinárodních soutěží košíkářů. O vrbách a proutí tak ví opravdu hodně. "Je víc jak čtyři sta druhů vrby, dneska se to klonuje, je spousta barev," říká, a potvrzují to i upletené pomlázky, které před ním leží na stole. Proutky jsou žluté, světle i tmavě zelené, rudé i fialové.
Na tolik košíků a pomlázek, co Karel Sekava uplete, je už potřeba hodně proutí. "Někdy před dvaceti lety jsem si založil malý prutníček," říká s tím, že dnes mu se sklízením proutí pomáhá manželka. "Ona vrbu stříhá a dává do otýpek," dodává. Před pletením pomlázky si vždy dobře vybírá proutky. Měly by být stejně silné, podobně dlouhé a pružné. Pružnost košíkář ověřuje tak, že svazek proutků protáhne ohnutý přes koleno.
Pletení pomlázky začíná výrobou rukojeti. Karel Sekava silnější konec svazku omotává podél seříznutým proutkem, jehož konce zasune do svazku. Pro jistotu ještě zespodu do držadla zaklepne klínek z proutku. Takové držadlo se určitě nerozplete. Další postup je už na praxi zručnosti a odvaze pletaře. Nejjednodušší je pletení z osmi proutků, které se rozdělí na čtyři a čtyři. Vezme se krajní z pravé vnější strany, vsune se seshora doprostřed mezi čtyři proutky na levé straně, a vrací se na vnitřní okraj pravé strany. To samé pak zleva strany a pořád dokola.
Karel Sekava vyplétá nad držadlem i hrušku, což je spirálový košíček z dalších pěti proutků. "Lidem se to líbí, chtějí to," říká. Pět proutků na hrušku přidává k základním osmi. Po vypletení hrušky potom konce zaplete mezi základních osm prutů, a pokračuje ve vlastní pomlázce. I na tu už používá náročnější způsob, při kterém vzniká zajímavý copánek.
Související
-
Náměstí v Horní Cerekvi zdobí obří vejce nazdobené stovkami malých. Zapojili se lidé z města i okolí
Jak nadchnout děti i dospělé pro společnou činnost, ví spolek Cerekváček z Horní Cerekve. Na Velikonoce přišel s nápadem nazdobit velké vejce spoustou malých vajíček.
-
Velikonoce jsou o naději, to platí i v moderní době, myslí si kněz David Peter Palušák
Velikonoce jsou období, ve kterém můžeme věřit, že všechno zlé bude zapovězeno a přijde to dobré, láska a naděje. Nastává nejdůležitější křesťanský svátek roku.
-
Velikonoce na Vysočině byly po válce chudé, ale tradice se dodržovaly
František Chmelař pochází z Chroustova na Žďársku. Narodil se v roce 1939 jako nejstarší ze čtyř bratrů. Jeho vzpomínky na Velikonoce jsou touto těžkou dobou poznamenané.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
