Ve Velké Lhotě stojí vedle sebe dva evangelické kostely. Je to česká rarita

Velká Lhota, dva evangelické kostely
Velká Lhota, dva evangelické kostely

Obec Velká Lhota leží pár kilometrů od Dačic a vždy, i v daleké historii byla tak trochu na okraji panství i okresů.

Zřejmě proto má velmi bohatou evangelickou historii.

Velká Lhota má dnes necelých sto šedesát obyvatel. O to kurióznější je, že v obci stojí vedle sebe dva evangelické kostely. Pro vysvětlení je třeba sáhnout do období před vydáním Tolerančního patentu, tedy před rok 1781. Obyvatelé Velké Lhoty vyznávali víru českobratrskou a husitskou, v té době samozřejmě tajně. Toleranční patent jim umožnil se k evangelické víře přihlásit, nabízel ale pouze vyznání augšpurské a helvétské. „Všechny ty lidi, kteří se šli přihlásit k víře, zapsali jako luterány. Neboli k víře augšpurské,“ říká Milada Čermáková z Velké Lhoty.

Dvě třetiny obce odešly z církve augšpurské ke svobodnější helvétské

Lhotečtí měli povoleno postavit modlitebnu. Nesměla ale vypadat jako kostel. „Nesměla být vysoká, nesměla mít věž, nesměla mít velká okna a vchod nesměl směřovat na náves,“ dodává Milada Čermáková. Asi pět let poté se ale věřící dozvěděli o jiné větvi evangelické církve, vyznání helvétském, které jim bylo bližší. „Augšpurská církev pro ně byla příliš svazující, obřadná,“ vysvětluje Milada Čermáková. Celé dvě třetiny věřících se tak staly helvéty, a asi osmdesát let se museli s luterány dělit o modlitebnu. 

Dvě církve znamenaly pro Velkou Lhotu dva kostely

V roce 1861 vyšel Protestantský patent, který evangelíky zrovnoprávnil s katolickou církví. Směli tedy stavět kostely. Helvétská církev postavila nový kostel vedle staré modlitebny. Dnes se mu říká horní kostel. Luteráni si pár let poté přestavěli modlitebnu na kostel, kterému lhotečtí říkají dolní.

Evangelická církev byla sjednocena v roce 1918, a dnes slouží dolní kostel ve Velké Lhotě k církevním účelům, a horní, který je větší a zdobnější, k účelům kulturním.