Roky ve školce vedla jídelnu, dnes tam dětem čte pohádky. Magda Vránová je čtecí babičkou
Na pohádku před spaním určitě všichni dodnes vzpomínáme. Poslouchají je i děti v mateřské škole v Demlově ulici v Třebíči, kam jim je chodí číst čtecí babička Magda Vránová. A jak se tak člověk stane čtecí babičkou? Prostě má moc rád děti.
"Protože mám strašně ráda děti a vlastně jsem děti lidem i hlídala, tak mě oslovilo na nástěnce, že hledají čtecí babičku," říká Magda Vránová, která chodí každý čtvrtek číst pohádky dětem před poobědním odpočinkem. A není to náhoda, že se to děje právě v mateřské škole v Demlově ulici. "Jsem právě v té školce, kde jsem před padesáti pěti lety nastoupila jako vedoucí školní jídelny," dodává s úsměvem. Do této školky navíc chodili i syn, dcera a vnučka Magdy Vránové.
Každý týden si tak čtecí babička připravuje nějakou pohádkovou knížku a těší se, až zase uvidí děti. "Děti jsou pořád stejný, jsou bezprostřední, prvně vás pozorují, potom začnou s vámi komunikovat a teď už bych řekla, že jsou to přátelská setkání," říká s tím, že jí každé takové setkání přináší pozitivní energii. Už podruhé dokonce dětem četla z knihy, kterou dostal její syn při rozloučení s mateřskou školou v roce 1996. Žabáka s jeho červeným autíčkem si totiž děti samy vyžádaly.
Když děti ulehly na připravená lehátka a přikryly se, usedla Magda Vránová do velkého křesla a s malými posluchači se přivítala. "Týden utekl jako voda a už mě tady zase máte zpátky," říká a začíná číst pohádku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
