V srpnu 1968 dostávali rodiče táborníků informace o dětech díky tajnému vysílání z Javořice. Mikrofon byl vyrobený z telefonu a baterky
Vysílač Javořice se v srpnu roku 1968 na týden stal zdrojem důležitých zpráv pro široké okolí i přesto, že oficiální signál byl vypnutý. Stál za tím Jaroslav Roubínek, člověk, který už není mezi námi, a na kterého zavzpomínal Luděk Rux z Telče. Ten dnes usiluje o to, aby na Javořici visela pamětní deska, která bude hrdinného technika připomínat.
„Po roce 2000, když jsem se zabýval v Telči starými fotografiemi, tak velice často si přišel popovídat o historii,“ vzpomíná na setkávání s Jaroslavem Roubínkem Luděk Rux. Samozřejmě přišla řeč i na srpnové události roku 1968. V té době byl totiž Jaroslav Roubínek vedoucím vysílače Javořice.
Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy nařídil tehdejší ministr spojů Karel Hofman vypnout veškeré vysílače na území republiky. Jaroslav Roubínek se rozhodl zajistit vysílání v regionu jiným způsobem. Bylo možné vysílat jen zvuk. „Já jsem rozdělal telefon, vyndal jsem mikrofonní vložku, vzal jsem baterku na svícení, mikrofonní vložku jsem dal do toho reflektoru,“ popisuje Jaroslav Roubínek na dobové nahrávce, kterou pořídil Luděk Rux.
Signál provizorního mikrofonu ale bylo nutné zesílit. I s tím si vedoucí vysílače poradil. „Měli jsme tam rádio takový velký. Použil jsem zesilovač gramofonu,“ vzpomínal.
Improvizované nelegální vysílání z Javořice probíhalo od dopoledne 21. srpna po celý týden. „Počínaje politickými prohlášeními až po praktické informace. Například zde máme tehdy pionýrský tábor Vanov. Přestaly fungovat telefony, a oni odvysílali, že všechny děti jsou v pořádku,“ říká Luděk Rux.
A nebylo to jen vysílání, kde Jaroslav Roubínek prokázal neuvěřitelnou odvahu. „Říkal, jak šel za lesákama, aby pokáceli stromy, aby se tam nedostaly tanky. Oni to odmítli, ale půjčili mu pilu,“ dodává. „Pět set metrů od tý Javořice jsem to tou pilou srazil,“ potvrzuje v nahrávce Jaroslav Roubínek.
Vysílání samozřejmě neprošlo bez povšimnutí bezpečnostních složek. Zazvonil telefon. „Já to zved, ohlásil jsem se, a tam se ozvalo: Tady státní tajná bezpečnost. Máme si pro vás přijet, nebo přijedete sám,“ vzpomínal Jaroslav Roubínek s tím, že jel sám. Tehdy při výslechu nic a nikoho neprozradil. O funkci vedoucího ale samozřejmě přišel. „Oni by ho vyhodili, ale byl výborný technik. Ve funkci řadového technika ho tam nechali až do důchodu,“ říká Luděk Rux, který dnes usiluje o to, aby u vysílače Javořice visela pamětní deska, která by hrdinství Jaroslava Roubínka připomínala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
