V bransouzském betlémě stojí věrná kopie jihlavské brány a skoro devadesát postaviček a ovcí
K vánočním tradicím patří i stavění betlémů. V některých rodinách se dědí z generace na generaci, Zdeněk Zimola z Bransouz se rozhodl, že si ho vyrobí sám. Figurku po figurce vyřezává betlém už skoro dvacet let.
"Jezdili jsme do kostela do Přibyslavic, a tam je krásnej betlém třebíčského typu. Na to jsem se odmalička vždycky těšil," vzpomíná Zdeněk Zimola. Už jako malý si stavěl papírový betlém, třeba i do krabice od bot. K tomu dřevěnému se dostal až jako dospělý. "S manželkou jsme se jednou jeli podívat do Třeště na betlémy. To mě úplně uchvátilo," říká. Hned další léto se účastnil tradičního třešťského Dřevořezání a vyřezal svou první figurku.
Dnes má Zdeněk Zimola betlémy dva. Jeden malý, který si staví doma pod stromeček, a pak velký, do kterého stále doplňuje figurky. Řeže je z lipového dřeva. "V tuhle chvíli je tady třicet čtyři figurek a padesát tři oveček," ukazuje do krabic, kde má betlém uložený. Rok od roku se jeho řezbářská technika zdokonaluje. "Kdo mě zná, tak říká, ať dělám jen zvířata, že mi jdou zvířata, a nejvíc koně," dodává s úsměvem, a figurka koně s jezdcem jeho slova dokazuje.
Velký betlém Zdeňka Zimoly je režný, a jako pozadí má jen modrou oblohu. Krásné dřevo tak nejlépe vynikne. Dominantou betléma je ,samozřejmě kromě Svaté rodiny, jihlavská brána. Řezbář si na ní dal opravdu záležet, takže je to opravdu její věrná kopie. Má dokonce funkční hodiny a osvětlení.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
