Ubližování fyzické i psychické, šikana se objevuje už u dětí v mateřských školách
Před COVIDem se dle statistik se šikanou setkalo 40 % dětí, tedy téměř každé druhé. Nemusely být přímo její obětí, ale pokud se šikana objevila v třídním kolektivu, měla mnoho takzvaných přihlížejících, neutrálních dětí, které šikanu vnímají a sledují. Po období COVIDu tato čísla ještě narostla a odborníci volají o pomoc.
Jako první si většinou příznaků šikany všimnou rodiče. Není výjimkou, že se s ní setkají už u dětí v mateřských školách. Jde o chování, které se děti v mateřské škole naučí v mateřských školách, si přenášejí do základního školství a potom dále do života.
„Dítě, které rádo chodí do školky a najednou se vám sekne, pláče, nechce tam jít,“ popisuje jeden z projevů toho, že něco není v pořádku, ředitelka Mateřské školy a Speciálního pedagogického centra Jihlava Lubica Nováková Váchová.
I když jsou děti logopedicky dobře vybavené a rozumově také, tak stále nemají takovou slovní zásobu a hlavně zkušenost, aby dokázali popsat rodiči to, co se mu děje. „To dítě to prožívá emočně, pak to může otáčet i do nemoci. Viděla jsem ekzémy, astmatické projevy a zvracení,“ dodává.
To už jsou signály, na které by rodič měl reagovat. Je důležité nepodceňovat první signály, které se v různé intenzitě můžou objevit během celého dospívání.
Jsou současné děti méně odolné vůči stresovým situacím?
Kolik je stupňů šikany a na které z nich stačí školní metodici prevence?
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Les na Vysočině se po kůrovcové kalamitě promění, na houby bude lepší chodit s atlasem
Pomalu to vypadá, jako že kůrovcová kalamita odeznívá. Prostor pro ni se zmenšuje. Přesto její intenzita není úplně zásadně menší. Není tedy možné říct, že je za námi.
-
Kambodža je jednou ze zemí, které klimatickou změnu pociťují nejvíce
Člověk v tísni působí v Kambodži od roku 2008, nedávno se z mise tam vrátila Lucie Marková. Projektová manažerka mluvila s lidmi, kterým její organizace pomáhá.
-
Pro lidi trpící demencí musí být domácnost přehledná
Péče o lidi trpící demencí začíná už při stanovení diagnózy. Když člověk ví, jakým onemocněním trpí a jaká je jeho prognóza, může promyslet, kdo se o něj bude start.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
