U Velkého Meziříčí stojí dva dálniční mosty vedle sebe
Nad údolím, kterým protéká řeka Oslava u Velkého Meziříčí, se klene nejvyšší dálniční most v Čechách. Je vysoký přes sedmdesát metrů a je na něm pořádný hluk a také to na něm zostra fouká. Když most dostavěli, testovala se proto jeho stabilita a odolnost vůči větrným poryvům.
Most, který byl dokončený v roce 1978, se testoval také na zátěž. Jezdily po něm plně naložené tatrovky a měřící stroje zaznamenávaly, jak to působí na ocelovou konstrukci i betonové pilíře. Pak přišly na řadu dynamické zkoušky za pomoci startujících raketových motorů.
Stavba mostu u Velkého Meziříčí nebyla jednoduchá. Krajina plná kopců a skal byla pro stavbaře náročným oříškem. V roce 1967 proto byla vypsána soutěž na most, který by se těmito nástrahami vyrovnal. Nakonec zvítězila varianta architekta Antonína Pechala, který navrhl dva ocelové mosty stojící vedle sebe na betonových pilířích. Stavební práce začaly v roce 1972.
Stavebníci museli překonávat značný výškový rozdíl. Dálnice na obou stranách údolí není ve stejné výšce a není ani v rovině. Celý most je tak postavený z kopce a navíc do zatáčky. Náročná byla stavba betonových pilířů. Dělníci stavěli vždy dva pilíře současně. A muselo se stavět nepřetržitě. Dělníci se střídali ve směnách na plošině s posuvným bedněním. Pokud bylo všechno v pořádku, tak dokázali za jeden den vystoupat zhruba o jeden a půl metru. Přitom po každých třiceti centimetrech museli betonové pilíře zaměřit. Když dosáhli výšky sedmdesáti metrů tak se od ideální dráhy odchýlili o pouhé dva centimetry. Po dokončení pilířů přišla na řadu montáž ocelové konstrukce z vítkovických železáren.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
