Těsto na neapolskou pizzu fermentuje i tři dny. Je pak lehce stravitelné

Oba mladé muže to stálo spoustu zkaženého těsta, jistě i nervů, ale mohou říct, že umí tu pravou neapolskou.

„To bylo v tý největší fázi korony, oba dva jsme byli bez práce. Najednou nás napadlo, že bychom mohli dělat pizzu,“ říká Daniel Petrek. 

Oba s hotelovou školou

Oba s bratrem Pavlem vystudovali hotelovou školu, Pavel je kuchař a tak se ujal práce s těstem. Rozhodli se, že budou péct tu jedinou pravou pizzu, neapolskou. „Vyznačuje se tím, že je lehce stravitelná, okraje by měly být nadýchané. Měla by probíhat dlouhá fermentace,“ říká Daniel. 

Pizzerie ve Stříteži u Jihlavy|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Fermentaci bychom mohli přirovnat k domácímu kynutí těsta. To na neapolskou pizzu fermentuje nejméně dvacet čtyři hodin, ale i dva až tři dny. Přesný postup výroby těsta bratři samozřejmě neprozradí. 

Vysoká teplota pečení

Pro neapolskou pizzu je typická i teplota při pečení. „Co vidíme u ostatních pizzerií, ty pečou kolem 320 stupňů, ta neapolská, se teplota pohybuje kolem 500 stupňů,“ říká Daniel, a Pavel doplňuje, že pizza je pak upečená za minutu, minutu a půl. 

I když bratři přizpůsobili nabídku požadavkům zákazníků, a nabízejí více druhů, sami dávají přednost té základní pizze - Margaritě. Na dotenoučka ručně vytaženou placku těsta s vyvýšenými okraji tak Pavel natírá sugo, což jsou jen rajčata rozmixovaná se solí, trhá kousky italské mozzarelly a lehce sype tvrdý sýr Grana Padano. 

8 fotografií

Pizza jde na lopatu, rychle do pece a po minutě ven. „Když si lehce máčknete na ty okraje, tak by to mělo křupnout, a pak se zvednout jako houba,“ říká Dan, a na hotovou pizzu ještě pokládá čerstvé lístky bazalky a kape olivový olej.    

Svou pizzerii si Daniel s Pavlem otevřeli ve Stříteži u Jihlavy, kde žijí. Pronajali si prostory na obecním úřadu a pizzu prodávají z okénka. A jako jedni z mála, nebo snad i jediní, nerozvážejí do blízké Jihlavy, ale do okolních obcí.