Technika papírové krajky je stará stovky let a vyžaduje velkou trpělivost
Krajka nemusí být jen pletená, vázaná nebo vyšívaná. Jiřina Merglová ze Střížova na Havlíčkobrodsku ovládá starou techniku krajky papírové.
Dírku po dírce vypíchává andělíčky, motýly, květiny, a dokonce i betlém. Stačí se jí chvilku dívat pod ruce a je jasné, že k této práci je potřeba hromada trpělivosti.
„Již ve čtrnáctém století se takto zdobily obrázky s náboženskou tématikou,“ říká Jiřina Merglová. Sama se s papírovou krajkou poprvé setkala na jednom jarmarku. „Paní prodávala oblečení, a měla tam pár přáníček. Mě to tak zaujalo, že jsem začala vyzvídat, jak to dělá,“ vzpomíná. Další rady a informace hledala v knihách, na internetu, a později i v profesionálkou vedených kurzech.
Začátečníkovi stačí pletací jehlice a podložka pod počítačovou myš
Pro výrobu papírové krajky je důležitý speciální pauzovací papír, který je k sehnání na internetu. Jiřina Merglová má i profesionální pomůcky a nářadí, ale jak sama říká, začátečník může použít podložku pod počítačovou myš, k vytlačování háčky k háčkování nebo pletací jehlice, a k vypichování špendlík zapíchnutý v korkové zátce. K tomu je pak třeba dobrý zrak, velká trpělivost a výtvarná představivost.
Základem je speciální pauzovací papír. Kancelářský nebo pečící je zcela nevhodný
Principem papírové krajky je schopnost pauzovacího papíru po vytlačení měnit barvu do běla. Efektní je i embossing, při kterém po vytlačení vzniká reliéfní vzor. Papírová krajka je po obvodu krásně vroubkovaná. Okraje krajky, ale i místa, která mají být vystřižená, se totiž nejdříve dírku po dírce po obvodu vypíchávají špendlíkem, a poté prostřihávají tenkými ostrými špičatými nůžtičkami. „Na obrázku je třeba přes tři tisíce dírek,“ dodává Jiřina Merglová.
Přání, betlém i cylindr na lampu. To vše může být papírová krajka
Techniku papírové krajky využívá Jiřina Merglová hlavně na přání k různým příležitostem. Má doma zarámovaný i betlém, a lampička na stole svítí přes krajkový cylindr s motýlky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.