Stopy stavitele Santiniho vedou i do Humpolce
Dny architektury představují každý rok na podzim neobvyklé stavby zajímavé historické spojitosti mezi budovami, lidskými osudy a originálními nálady. V humpolecké 8smičce se letos během Dnů architektury rozhodli připomenout stavitele Jana Blažeje Santniho Aichela, který změnil tvář krajiny u nás.
Své stopy zanechal v podobě několika detailů i v kostele na humpoleckém Horním náměstí: „Santiniho stopy vedou i do menších vísek a k menším kostelíkům. V roce 1717 přichází Santini do Humpolce do vyhořelého polorozbořeného kostela, kde je potřeba přestavba. Další stavbou v blízkosti jsou Mladé Bříště, které patří pod Humpolec a Humpolec v té době patřil pod želivský klášter. Tady v Humpolci je děkanství želivského kláštera, a proto tady slouží želivští premonstráti. Právě ze Želiva se sem Santini dostal“ vysvětluje Jana Fišerová Strejčková z 8smičky historické souvislosti.
Současná podoba kostela přítomnost Santiniho a jeho stavebních úprav příliš neodhaluje. „Šlo především o konstrukční prvky a také štukové špalety na prodloužených oknech,“ dodává. Uvnitř kostela je nejlépe rozeznatelná žebrová klenba, která se nachází v sakristii, dostavěné části kostela. V lodi vepředu je to pak freskový strop neboli placka. Z barokních úprav se zachovala pouze kazatelna, která kostel dnes zdobí.
Věž kostela měla dříve jehlancovitý tvar a lucernu, což už dnes neuvidíme. Byla totiž později přestavěna novogoticky, zvýšena a byly na ni přidány hodiny.
Santiniho stopy tedy v Humpolci jsou, ale není to typický Santini, jako v nedalekém Želivě. „On se sám inspiroval v Itálii od architekta Borominiho, který stavěl tančící barokní stavby, které byly mohutné, ale zároveň působily křehce,“ dodává Jana Fišerová Strejčková. "Přesně takové jsou i věže kostela v Želivě - ohromné, ale svým průčelím působí až katedrálovitě!
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
