Z Provence až na Vysočinu: víno, které se u nás nedá napodobit, najdeme ve Francouzském domě ve Žďáře nad Sázavou

V jejich Francouzském domě ve Žďáře nad Sázavou najdeme také víno, které roste v úplně jiných podmínkách, než třeba u nás na jižní Moravě.

Zdeněk Málek má mezi lahvemi s vínem i několik desítek let starý vinný keř: „Tenhle keř má nějakých 50 let. Ve Francii jsou různé úrovně kvality, a z tohoto se smí sklidit jenom malé množství těch hroznů, maximálně tak pět, šest střapců. A když se to potom převede na šťávu, a na víno, tak to je jedna lahev vína, ne víc,“

Málkovi si jezdí vína do oblasti poblíže Avignonu vybírat osobně a nákup zahajují degustací: „Tam jsou odrůdy, který tady u nás vůbec nelze pěstovat. Říkají tomu takzvaná svatá trojice - Grenache-Syrah-Mourvedre, a to u nás nedozraje. V těch oblastech jsou vinice převážně na nižších kopcích a je tam větrno. V údolí Rhony často fouká takzvaný mistrál, prší tam za sezónu nanejvýš třikrát a je tam sucho, proto ty hrozny nebývají naplesnivělé a proto je chemické ošetření při pěstování i po sklizni zcela minimální,“ vysvětluje Zdeněk Málek.

Díky tomu je pití těchto vín vhodné i pro lidi, kteří jsou citliví na síru nebo kyseliny. „Už se nám to stalo vícekrát, že když si takový člověk dá víno z této oblasti, tak je překvapený, že mu z toho vůbec nic není. A to by ani nemělo, z vína by nemělo být špatně. Kultura pití vína přece není v žádném případě o alkoholu,“ zamýšlí se pan Zdeněk a s manželkou Evou si víno podle toho také vybírá. „Každý večer si jdeme pro lahvičku a vybereme si podle toho, co bylo k večeři, na co je nálada, jaké je počasí, jestli byl stres, nebyl stres. Prostě vybírá se víno přesně podle toho, na co vám tak přijde jako ten okamžik, ta nálada.“