Sehnali staré fotky, nachystali místní speciality, a pak ve Veselém Žďáře začala sousedská slavnost

28. září 2021

Výzva ke sbírání pamětí babiček a dědečků, starých fotografií i rodinných receptů se ve Veselém Žďáře setkala s úspěchem.

Chtěli jsme uchovat vzpomínky, zjistit co nejvíce o tom, jak Veselý Žďár vypadal dřív, kde byly rybníky, které už dnes neexistují, kdo měl první televizi, auto nebo jak si dřív hrávaly děti. Poshánět co nejstarší fotografie z každodenního života i každého domu v obci, a pak si na slavnosti připomenout všechno, co se podařilo – to byl původní záměr skupiny sousedek, který se jim podařilo za necelý rok dotáhnout do konce.

Na návsi u kapličky svatého Václava se poslední zářijový víkend konala velká sousedská slavnost. Nejprve mše svatá ke svátku svatého Václava, pak dvě kapely s místními muzikanty, veselý kuplet o zdejší vlčí legendě a spousta dobrého jídla – to všechno přilákalo na náves téměř všechny obyvatele Veselého Žďáru.

Pomohly zázraky

Velké skupiny se prošly zmenšeným modelem obce se zavěšenými fotografiemi žďárských domů. Fotografií se sešlo přes dvě stě, což je téměř plný počet zdejších popisných čísel. „Pomohlo nám v tom nejvíce, že se zapojily děti a vnoučata. K nám se dostala spousta místních archivů, také, že jste odvysílali v lednu tu první reportáž, ale i několik zázraků,“ říká se smíchem Petra Tajovský Pospěchová, jedna z organizátorek.

„Jednak v roce 1989 tady jeden pán obešel celou dědinu a vyfotil každý dům a napsal k tomu krátké popisky, a to jsme dostali od potomků toho pana Kučírka. Ozvali se i lidé mimo Veselý Žďár, potomci řídícího Dundáčka a taky nám věnovali celý archív o jeho zdejším působení na přelomu 19. a 20. století.“

Ruku k dílu přiložil i Marek Hlaváč z rodiny starousedlíků, který studuje archivnictví a pomocné vědy historické. Na nový web, který ke všem těmto materiálům vznikl, přidal i seznam příjmení žďárských rodin a staré mapy obce. Dalšímu bádání v historii se student nebrání.

Desítky receptů

Součástí sousedské slavnosti měla být i ochutnávka dobrot podle rodinných receptů. Na dlouhém stole před hasičskou zbrojnicí se postupně vyprazdňují talíře a tácy plné zákusků, koláčů, slaných jednohubek, makronek i věnečků – vše z rukou místních lidí. Svůj domácí chléb s pomazánkou donesl i Andrew z Velké Británie. Přiženil se do rodiny Zadinů, kterým patřívala hospoda na návsi.

Fotografií a cenných osobních svědectví se sešlo tolik, že by si to zasloužilo knihu, usmívá se Petra Tajovský Pospěchová. Zatím jde o vzdálenou budoucnost, ale pokud knížka vznikne, bude ji potřeba pokřtít: „A to by mohl být důvod znovu se sejít a sousedskou slavnost zopakovat.“

Vzpomínky, staré fotografie a články jsou soustředěné na webu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.