Santiniho boží muka u Bobrové jsou šperk, je to dokonalý krystal

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Santiniho boží muka u Bobrové

Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou.

Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.

Je to šperk…

„Je to šperk. My jsme o tom ani nevěděli, až když jsme odkryli kovovou stříšku, která vypadala…hloupě, tak jsme to uviděli. Tak tohle je ono.“ Tomáš Rossí, malíř a restaurátor nenachází slov, když má popsat, jak na něho Santiniho stavba zapůsobila, než se pustil do její opravy.

Santiniho boží muka u Bobrové

Historický průzkum prováděl Ladislav Pokorný, který boží muka u Bobrové chápe v širších souvislostech celého období baroka v našich zemích. V tomto čase vzniká podle Ladislava Pokorného v našich zemích něco mimořádného. „Pochází z roku 1709, to znamená, že tady byla dříve než kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové a dříve, než byl vystaven kostel ve Zvoli. Můžeme tady hovořit o barokní komponované krajině, kde každý zakomponovaný prvek hraje svoji roli. I ty nejmenší stavby v té krajině hrají roli, každá svým způsobem významnou. Oni v tom nerozlišovali.“

Nepůvodní cement a kovová stříška

Tomáš Rossí vzpomíná na stav, ve kterém památka byla před restaurováním: „Omítky byly degradované, většinou cementované, vlhlo to, byla tady plíseň, a viděli jsme jenom bílou barvu. Když jsme přistoupili k tomu, že odkryjeme všechny vrstvy, tak jsme dospěli až k tomu, že jsme objevili tu původní barvu, a dostali jsme se do fáze, kdy se objevila tady ta barva. My jsme se úplně zděsili,“ směje se malíř.

Boží muka totiž byla červená, natřená takzvanou pompejskou červení. Červená barva pokrývá střední část božích muk, spodní část natřel Tomáš Rossí podle odkrytých původních barev šedivou z dřevěných sazí. „To se dříve dělalo u každého baráku, ty sokly byly šedivé. Oni smíchali saze s vápnem a tím to natírali, je to velice stálý nátěr.“

Tělo stavby je podle Ladislava Pokorného dokonalý krystal a dříve kovem pokrytá horní část odhaluje materiál, místní kámen. „Tam sehrálo roli, že potřebovali materiál, který vydrží všechny zdejší povětrnostní vlivy.“ Historik dodává, že jde o stavbu, která je jedinečná nejen v našich, ale i v evropských souvislostech. Ladislav Pokorný a Tomáš Rossí byli za opravu božích muk v Bobrové nominováni v na skutek roku 2020 v anketě kraje Vysočina.

Spustit audio

Související