Tvarohový nanuk Míša se vyrábí na Vysočině. Na trhu je už přes 60 let
Když se řekne zmrzlina, nebo nanuk, první, co si lidé vybaví, jsou příjemné pocity a nostalgické vzpomínky – léto, teplo, prázdniny u babičky, u rybníka, nanuk na dřívku.
Výrobu tvarohového nanuku Míša, který vznikl před 62 lety, najdeme kousek za Třebíčí ve firmě Tipafrost. Její generální ředitel Kamil Hejzlar prozrazuje, jak a z čeho Míša vzniká: „Základními surovinami jsou tvaroh, mléko, cukr, voda, a smetana.“
Základní suroviny se smíchají a nechají se v nerezových tancích zrát. „V nich Míša čeká na to, až se dostane do výroby. V tancích ho udržujeme chladný po dobu zrání. A proč musí nejprve uzrát? Přirovnal bych to k těstu na palačinky – to je taky lepší, když ho necháte v lednici si odpočnout,“ vysvětluje dále Kamil Hejzlar. Ze zracího tanku jde směs do freezeru, kde se dochladí a našlehá.
Nanuk postupně prochází několika cykly chlazení a v jednom z nich se do každého vsune dřívko. „Nanuk má na okrajích až mínus 36 stupňů, ale tím, že v těch cyklech namrzá postupně, tak jeho jádro je stále dostatečně povolené na to, aby se do něj dalo dřívko vpíchnout,“ ukazuje generální ředitel jeden z detailů z výroby. Ty jsou lépe vidět na starší výrobní lince. Firma má po nedávné rekonstrukci linky dvě: „My tu možnost máme proto, abychom měli rezervu. Kdyby se něco stalo, abychom mohli Míšu stále vyrábět.“
V plus 20 stupních se nanuk vyndává z formiček a namáčí do tekuté čokoládové polevy. Ta okamžitě zatvrdne díky tomu, že nanuk samotný má minus 20 stupňů. Pak už se výroba chýlí ke konci: „V balírně se všechny nanuky balí. Míšu ručně uložíme do kartonu, kam se vejde 50 kusů, zalepíme, zkontrolujeme váhu a na detekci kovů, a následně uklízíme do mrazáku. Tam je až mínus dvacet osm stupňů,“ upozorňuje na nejstudenější závěr výroby nanuka Míši Kamil Hejzlar. Odtud už nanuky putují ke všem, kdo se v horkých letních dnech chtějí ochladit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






