Půst drželi lidé touto dobou odjakživa
Očista se v tomto jarním období dodržovala vždy, protože lidem docházely zásoby uskladněné na zimu a museli stravu umírnit. Proč se to opakovaně dělá a nabádá se k tomu i v dnešní době? Iva Georgievová zná odpověď: „Pokud si dovolíme lehčí stravu, jiné pití, méně alkoholu, nebudeme pak zaměstnávat své zažívání přívalem velkého množství surovin, takže tělo dokáže snížit množství tuků, škodlivin a harmonizuje hladinu cukru. Změna stravy je nejpřirozenější možností hloubkového úklidu."
Podle Ivy Georgievové nám zdravý selský rozum napovídá, že změnit složení stravy zkrátka můžeme. Čím tedy vylepšit jídelníček z jednoduchých věcí, které máme v kuchyni, abychom se cítili dobře tělesně i psychicky, abychom dobře spali, a nebyli nemocní a oslabení?
„Posilovací polévka se dělala vždy, když lidem hrozily těžké nemoci, jako cholera, mor a podobně. Vaří se z kvalitní cibule, červené nebo bílé, kterou vyvaříme s bobkovým listem a novým kořením. Pak cibuli vyjmeme a do základu přidáme ječné kroupy, majoránku, která zahřívá a odhleňuje, sušenou zelenou petrželku a česnek. Tato polévka posiluje celé tělo," doporučuje Iva.
Do jídelníčku patří i kvašené zelí a křen
Na nákupní seznam patří kromě cibule, krup, nového koření, bobkového listu, pepře a kmínu také kvašené zelí a křen. „Zelí obsahuje vitamín C, vlákninu a B 12, normalizuje hladinu tuku a cukru v těle a pomáhá od hnisavých angín. Jí se syrové v pokojové teplotě a nebo se z něj mohou připravovat polévky. V tomto období bychom si měli do zelňačky odpustit klobásku," usmívá se Iva.
Nezapomínejme na křen do salátů, na které stačí mrkev, jablko a křen. „Koho pálí, je možno přidat trochu medu a jablečného octa. Ten velmi dobře pomáhá vstřebat draslík, takže zmenšuje výskyt křečí." Posledním doporučením Ivy Georgievové je používat přepuštěné máslo ghí – jak do pokrmů, na smažení, tak jako léčebná prostředek, například při rýmě do nosu.
Chat s Ivou GeorgievovouVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
