Petr Kopl: Sherlocka Holmese miluju odnepaměti
S tužkou v ruce tráví jihlavský kreslíř Petr Kopl denně minimálně 8 a maximálně 16 hodin. Ve studiu mu pod rukama vzniká rychlý portrét slavného detektiva Sherlocka Holmese. „Studoval jsem všechny jeho podoby jak filmové tak komiksové. Je jich hodně. Snažil jsem se ho vzít tak, jak si ho představuji já, ale s tím, abych nezklamal skalní fandy.“
Autor slavného detektiva, Sir Arthur Conan Doyle, je podle Petra Kopla poněkud skoupý na popis: „Víme, že má modré nebo našedlé oči, ale barvu vlasů nevíme. Orlí nos, o tom tam je opravdu zmínka, že je štíhlý, vysoký a šlachovitý, ale to je vše.“
Detektiv kreslíře zajímal vždycky: „Někde jsem vyhrabal fotografii, kde mi bylo devět, možná deset let a na té jsem měl dýmku v ústech, i když jsem nekouřil. Už tenkrát se mi to líbilo, vědět, co s rukama,“ říká s úsměvem Petr Kopl. Sherlock Holmes má i po více než sto letech ohromnou spoustu fanoušků. „To je strašně zvláštní věc. Myslím si, že Conan Doyle z něho udělal celebritu, aniž by chtěl. Možná právě proto, že se ani tak moc nesnažil, mu to dalo takový rozměr, že svého autora o tolik let přežil.“
V Anglii mě posadili do křesla pro hosta
Česky vyšly o Sherlockovi už tři komiksové knížky. To, že vyšly i v angličtině, si nemůže podle svých slov Petr Kopl připsat jako svou zásluhu. „Nejvíc mi pomoh prezident České společnosti Sherlocka Holmese Aleš Kolodrubec, který se přimluvil v Anglii u tamní společnosti. Měl jsem to štěstí, že i generální sekretářka Indické společnosti Sherlocka Holmese se přimluvila nezávisle na něm.“
Loni v listopadu odjel do Londýna na křest anglického vydání Psa baskervillského. „Při té příležitosti se v Hotelu Sherlocka Holmese sešla Anglická společnost Sherlocka Holmese, a to se mi splnilo něco, o čem jsem ani nesnil. Seděl jsem v křesle pro hosta a oni se ptali. Pro mě to bylo jako dotknout se Svatého Grálu,“ užasne ještě dnes Petr Kopl. Vše se odehrávalo přímo naproti známé adresy Baker Street 221b, kde má slavný detektiv své muzeum a kde denně stojí dlouhé fronty jeho příznivců až ven.
I já mám svůj zločinecký plán
Sherlockovské komiksy jsou součástí většího seriálu Viktoria Regina. V dílně Petra Kopla vzniká tento cyklus jako soubor komiksů s postavami z viktoriánské literatury. „Najdete tam Frankensteina, Fantoma opery, postavy z románů Julese Verna, které se staly klasikou. To propojení je schované,“ přiznává autor. „Například cestou na baskervillské panství se ve vlaku potká doktor Watson s Jonathanem Harkerem, který právě cestuje na Drákulův hrad, a baví se spolu o výpravě do Ztraceného světa. Já ty známé příběhy trochu převypravuju s tím, že na pozadí se odehrává něco většího, co potom nějakým způsobem dopadne.“
„Do nakladatelství jsem nemohl hned na začátku přijít s tím, že chystám dlouhý seriál, to by nikde nepřijali. To, že jde o seriál, jsem mohl prozradit až u 4. dílu, a to byl takový můj zločinecký plán,“ směje se Petr Kopl, který chce nalákat čtenáře ke koupi celého cyklu.
Znáte dobře Jihlavu?
Teenagery potěšíte sérií Kronika Vzkříšence. Její pokračování nazvané Druhé procitnutí se odehrává v Jihlavě a jsou tam skutečná místa. „Jsou vyfocená, označená GPSkou, můžete si je vyhledat a přesvědčit se, že existují. Věděli jste například, že v jihlavském parkánu je zazděná malá deseticentimetrová hlavička? Zkuste si ji najít,“ láká Petr Kopl k pročtení hororového příběhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.