Perzekuce v 50. letech postihla i evangelíky. Farářka Melmuková nesměla na kazatelnu desítky let
PŘÍBĚHY z VYSOČINY: Eva Melmuková pochází ze starobylého telečského rodu, narodila se ale v Římě. Rodiče ní ale přišli za lepším vzduchem zpět do Telče. Eva Melmuková zasvětila svůj život víře, je evangelickou farářkou. Natáčel s ní Petr Hladík
Eva Melmuková je evangelickou farářkou, která v éře komunistického režimu skoro třicet let nesměla vystoupit na kazatelnu. V prvních svobodných volbách v roce 1990 ale získala nejvíce hlasů telčských občanů.
Eva Melmuková se sice narodila v Římě, ale své kořeny má ve starobylém telčském rodu Šašecích. V Telči a v předválečné a válečné Jihlavě strávila značnou část svého dětství. V temných padesátých letech vystudovala evangelickou bohosloveckou fakultu. Víra hrála v životě Evy Melmukové důležitou roli.
Její rodiče se hlásili k Českobratrské církvi evangelické, a když se Eva na začátku padesátých let rozhodovala pro studium na vysoké škole, tak volila mezi kariérou historičky nebo kazatelky. Nakonec vystudovala oba obory, ale rozhodla se pro práci v církvi. Po ukončení teologické fakulty nastoupila v roce 1954 jako vikářka do sboru v Praze na Smíchově. Po třech letech jí však byl odebrán státní souhlas.
Na konci šedesátých let se svým manželem Jiřím přestěhovala zpátky na Vysočinu do Telče. A věnovala se přitom mnoha různým profesím. Stále však žila se sborem a zajímala se také o regionální historii. Dva roky před sametovou revolucí se mohla znovu vrátit na kazatelnu, ale listopadové události jí nasměrovaly do komunální politiky. S přehledem vyhrála první polistopadové volby a usedla do zastupitelstva města. V současné době se dál se věnuje práci ve společnosti Veritas, která se hlásí k odkazu české reformace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
