Pár měsíců práce ve fabrice ve válečném Německu změní pohled na život
PŘÍBĚHY z VYSOČINY: Pan František Jiroušek z Rohozné u Pelhřimova byl za druhé světové války totálně nasazen v německé továrně. Příběh natočila Kristina Lamperová
Příběh Františka Jirouška z Pelhřimovska ukazuje nehostinný a tvrdý přístup Němců k podřazeným národům, zároveň ale ukazuje, že i Němci byli lidé se srdcem. Protektorátní voják mu svým slitováním dost možná zachránil život. Co je pro někoho chyba, může být pro druhého šance na záchranu života. On a několik dalších chlapců z vesnice mělo už na začátku druhé světové války vyrazit ve speciálním transportu do německého Stuttgartu.
Jenže úředník si spletl hodiny. „On tam seděl celej nešťastnej, hlavu v dlaních a říká: no, kde jste?? Říkal jste ve tři a je půl třetí. Ale ono to jelo už ve třináct!“. Hoši tak místo do Německa zase vyrazili na cestu k domovu. Pak byl na pár let v obci klid, každý si našel nějakou práci u tamních řemeslníků, jenže povolávací dopis přece jen dorazil a svolával všechny mladé lidi - ročník 1924.
Vlak vyrazil z Pelhřimova směrem k Třetí říši za chladného lednového rána, do rytmu hrála dechovka Kolínečku, Kolíne. To si ostatně pan Jiroušek pamatuje dodnes, stesk a strach ale uklidňující hudba nezahnala.
Dvanáct hodin práce denně, jeden den volna a k večeři hlavně tuřín a řepa
Práce nebyla jednoduchá, v továrnách a fabrikách dřeli dvanáct hodin denně celý týden. Během chvílí volna se pan Jiroušek toulal cizím městem a těšil se, až to všechno skončí. Jednou po cestě z továrny zaslechli výstražné sirény. Do krytu už to nestihli a tak se s kamarády schoval do pole. To co tam viděl, si dovede živě vybavit ještě dnes. „To bylo jako stříbrní ptáci, doslova – my jsme se vraceli zpět do fabriky s takovým krásným pocitem.“
Doma v Rohozné mu ale onemocněl otec, který vedl celý statek. František si po dlouhých tahanicích domluvil krátkou dovolenku. Už tehdy se rozhodl, že se do Německa nevrátí. Bratr mu po domluvě opařil nohu vařící vodou. „To jste měla vidět, on křičel, já jsem křičel. Vyběhl ven, no asi zvracel, muselo mu z toho být hrozně“. Do rány si navíc sypal sůl, aby se mu co nejvíc zanítila. Ale co naplat, čas odjezdu se přiblížil a tak se František Jiroušek schoval do sena.
Ale válka si ho našla i tam – protektorátní voják si pro něj přišel přímo domů a tehdy zasáhl starosta obce, který mu vysvětlil složitou situaci. Nakonec se domluvili - pokud Františkův otec přežije, syn odjede do Německa, za to se starosta osobně zaručil. Pokud ale živitel rodiny zemře, František zůstane a už se k tomu nikdo nebude vracet.
„No a otec do večera zemřel a tím to bylo, už jsem se tam nevrátil,“ uzavírá své vyprávění František Jiroušek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
