Olympionik z roku 1936 provozoval na Novoměstsku partyzánský hotel. Byli tam i Zátopkovi
Existují lidé, o kterých se moc neví, a přesto po sobě zanechali významnou stopu, vykonali doslova hrdinské skutky.
Jedním z nich je určitě i Cyril Musil ze Studnic na Novoměstsku. Hospodář, olympionik, odbojář.
„Cyril Musil byl podle mě největší hrdina, nejstatečnější člověk z Vysočiny, který do čeho se pustil, to mu šlo,“ říká regionální spisovatel Hynek Jurman. Na toto nepříliš známé jméno narazil náhodou. Na jedné vývěsce v Novém Městě na Moravě uviděl fotografii náhrobku s nápisem: Cyril Musil - kulak studnický. A začal pátrat po dalších informacích.
„Byl to venkovský chlapec, který začal běhat na lyžích, začal závodit, dotáhl to na mnohonásobného mistra republiky. Závodil ještě na olympiádě v roce 1936 v Gapa,“ vypráví badatel s tím, že na olympiádě Musil běžel padesátikilometrovou trasu a umístil se devátý. „Žádný Středoevropan nebyl lepší,“ dodává.
Smrt přítele Skorkovského byla klíčovým momentem
Na začátku druhé světové války Cyril Musil ukončil lyžařskou kariéru a hospodařil na studnickém statku. Založil penzion, do kterého jezdili především lyžaři. Stále častěji tam ale nacházeli útočiště odbojáři. K jeho rozhodnutí pomáhat tímto způsobem přispěla smrt přítele Františka Skorkovského, popraveného po pohřbu Jana Opletala.
„Když Cyril Musil zjistil, že ho popravili naprosto bezdůvodně, tak to byl pro něho klíčový moment dát se proti Němcům do odboje,“ vysvětluje Hynek Jurman. „Vzápětí za ním začali chodit a žádat o úkryt lidé, s kterými se znal dobře, mnohdy z lyžování. Jako první Karel Štainer Veselý,“ dodává.
Partyzáni snědli desítky Musilových prasat, telat i drůbeže
Začalo to kamarády, postupně přibývali další, často známá jména protifašistického odboje. „On tam měl zaráz třeba i jedenáct lidí,“ říká badatel s tím, že všechny samozřejmě Musil živil ze svého. Padly tak desítky prasat, telat i drůbeže. Zajímavé je, že se vše dařilo utajit. „Měl štěstí na sousedy,“ vysvětluje Jurman.
Po konci války Cyril Musil dál provozoval svůj lyžařský penzion, V roce 1948 ho dokonce na své svatební cestě navštívili manželé Zátopkovi. V roce 1949 se ale vše obrátilo. Musil odmítl spolupráci se státní bezpečností. „Zatkli ho na pastvě. Pásl, jak byl zvyklý, bos,“ říká Hynek Jurman.
Cyril Musil přežil kruté mučení, které odnesl zlomeným chodidlem. Nakonec byl odsouzený ke dvacetiletému vězení. Přes plzeňské Bory se dostal až na Slovensko, do Ilavy. Odtud se mu podařilo utéct.
V Kanadě střílel vlky. Nový penzion mu zbouralo tornádo
Krátký čas se Musil zotavoval u přátel lyžařů, a poté překročil hranice do Rakouska. Později pak pokračoval do Kanady. Ani tam ho ale nečekala procházka růžovou zahradou. „Začal střílet vlky. Odevzdal ocas, dostal pět kanadských dolarů,“ říká Jurman.
I v Kanadě chtěl Cyril Musil otevřít lyžařský penzion s půjčovnou lyží. První pokus mu ale těsně před dostavbou zhatilo tornádo. Nevzdal se a penzion nakonec postavil a provozoval. Zemřel v roce 1977 a v Kanadě je i pochovaný.
Na bývalém penzionu ve Studnicích visí od roku 1992 pamětní deska.
Související
-
Cyril Musil byl jedním z nejstatečnějších lidí v celé...
Cyril Musil je podle jeho posledního životopisce Hynka Jurmana nejodvážnější člověk, o kterém ví a který kdy na Vysočině žil. „Jedním slovem byl chlap, to své chlap...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
