Ohnivý Švéd Österling byl krutý, ale statečný bojovník

Jihlava, ilustrační foto
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jihlava, ilustrační foto

Za sychravých podzimních večerů prohání se Jihlavou ohnivý jezdec na koni. Je to švédský plukovník Samuel Österling. Krutý muž, který byl nezranitelný. Jenom skleněná koule ho mohla zabít. To praví pověst o jihlavském ohnivém Švédovi.

Samuel Österling byl zdatný voják a velitel švédské královské armády, který pocházel ze saského Hale nad Sálou. Jako voják se ve třicetileté válce angažoval minimálně od třicátých let 17. století. „Do Jihlavy se dostal 1645, po bitvě u Jankova 6. března 1645. Švédové zatlačovali habsburské oddíly jižněji. Tehdy stanula švédská armáda před branami Jihlavy,“ vypráví historik Muzea Vysočina v Jihlavě Radim Gonda.

Švédové proměnili Jihlavu v dokonalou barokní pevnost

Jihlavští se Švédy vyjednávali, za jakých okolností je do města pustí. „Ovšem stala se taková věc, že zřejmě nedopatřením, nebo ne úplně náhodou, to už dnes nezjistíme, zůstala jedna městská brána otevřena a Švédové se dostali do města bez boje. Město obsadili a umístili sem svoji posádku,“ popisuje okolnosti pobytu Samuela Österlinga v Jihlavě historik Gonda.

Švédové z Jihlavy kontrolovali poměrně velký prostor. Na východě zasahovali až k Bystřici nad Pernštejnem, k Jimramovu. Na jihu až k Brnu, na západě až do jižních Čech k Jindřichovu Hradci.

Samuel Österling, velitel švédské posádky v Jihlavě

„Švédové po dobytí města začali zvyšovat opevňovací schopnosti Jihlavy. Město proměnili v dokonalou barokní pevnost. Řadu budov zbourali. Například kapli svatého Václava, která měla středověký původ. Sloužila české menšině v tehdy německé Jihlavě,“ popisuje Radim Gonda.

Österling byl v pověsti vylíčen velmi nelidsky, s čertovskými atributy

„Při stavbě používali domácí obyvatelstvo, které nahnali na opevňovací práce. A to se dělo i v době dobývání. Museli pracovat i pod palbou habsburských vojáků, kteří Jihlavu obléhali. Samozřejmě řada obyvatel při tom padla, což je zdokumentováno v archivech,“ vysvětluje Radim Gonda.

A právě plukovník Samuel Österling byl podle pověstí jeden z nejkrutějších Švédů. „Já bych ty báchorky bral s rezervou, ony vznikaly v době rekatolizace, kdy musel být protestantský nepřítel vylíčen jako velmi nelidský, téměř s čertovskými atributy. Což se ukázalo i v pověsti o Österlingovi. Faktem ale je, že on byl statečný bojovník. Účastnil se bojových střetnutí, což se mu stalo osudným,“ uvádí na pravou míru jihlavský historik Radim Gonda.

30. listopadu 1647 organizoval obranu města za kostelem svatého Jakuba, kde byl zasažen onou osudnou kulkou. Asi pět hodin poté ve svém jihlavském domě umírá.