„První pomník matce“ v Havlíčkově Brodě připomíná Josefínu Havlíčkovou

Vzniklo jen několik let po velké výstavě věnované slavnému rodákovi Karlu Havlíčkovi Borovskému a připomíná jeho matku, Josefínu Havlíčkovou (1791–1884). Na podstavci busty je prostý nápis se jménem a letopočty.

Zuzana Trnková vedle busty Josefíny Havlíčkové|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

O okolnostech vzniku díla i jeho autorce hovoří Zuzana Trnková z Galerie a muzea Vysočiny Havlíčkův Brod: „Autorkou busty je Vlasta Dohnalová Pešanová, která studovala sochařství mimo jiné u Bohumila Kavky, autora známého Havlíčkova pomníku. Věnovala se sochařství třeba v bronzu, ale převážně menším plastickým objektům v keramice a porcelánu. Dělala i užité umělecké objekty,“ přibližuje Trnková. Dohnalová Pešanová byla manželkou sochaře Damjana Pešana, který spolupracoval například s architektem Josefem Gočárem a přátelil se s Otakarem Štáflem. Také on se podílel na přípravách slavnostního odhalení v roce 1937.

Společná iniciativa žen a muzejníků

Vznik pomníku spojil iniciativu muzejního kuratoria s aktivitami ženských organizací, zejména Ženskou národní radou a Kruhem výtvarných umělkyň, jehož členkou byla i Vlasta Dohnalová Pešanová. Při slavnostním odhalení promluvila mimo jiné Milada Horáková, tehdejší místopředsedkyně Ženské národní rady. „Iniciativa rady byla obdivuhodná a propracovaná, směřovala k tomu, aby se postavení žen ve veřejném prostoru zlepšilo,“ uvažuje Zuzana Trnková. Zároveň připomíná, že mnohé umělkyně tvořily v tandemu se svými partnery a jejich jména byla dlouho opomíjena. Objevujeme je až v dnešní době.

„První pomník matce" v Havlíčkově Brodě připomíná Josefínu Havlíčkovou|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Prosadit pomník matce tak významného vlastence nebylo podle všeho obtížné. Přesto zůstává osobnost Josefíny Havlíčkové méně známá než její slavný syn. „Člověk musí zapátrat třeba ve Vlastivědném sborníku Havlíčkobrodska, kde najde texty o Josefíně i dalších členech rodiny,“ upozorňuje Zuzana Trnková. K odhalení busty došlo více než padesát let po její smrti. „Mohl to být trochu splněný dluh vůči Josefíně, která dožívala v relativní chudobě, podporovaná ženami – například manželkami místních politiků. Až s odstupem času se ten dluh podařilo vyrovnat,“ uzavírá.