„První pomník matce“ v Havlíčkově Brodě připomíná Josefínu Havlíčkovou
V našem kraji stojí nenápadné sochařské dílo, kterému se přezdívalo „první pomník matce“.
Vzniklo jen několik let po velké výstavě věnované slavnému rodákovi Karlu Havlíčkovi Borovskému a připomíná jeho matku, Josefínu Havlíčkovou (1791–1884). Na podstavci busty je prostý nápis se jménem a letopočty.
O okolnostech vzniku díla i jeho autorce hovoří Zuzana Trnková z Galerie a muzea Vysočiny Havlíčkův Brod: „Autorkou busty je Vlasta Dohnalová Pešanová, která studovala sochařství mimo jiné u Bohumila Kavky, autora známého Havlíčkova pomníku. Věnovala se sochařství třeba v bronzu, ale převážně menším plastickým objektům v keramice a porcelánu. Dělala i užité umělecké objekty,“ přibližuje Trnková. Dohnalová Pešanová byla manželkou sochaře Damjana Pešana, který spolupracoval například s architektem Josefem Gočárem a přátelil se s Otakarem Štáflem. Také on se podílel na přípravách slavnostního odhalení v roce 1937.
Společná iniciativa žen a muzejníků
Vznik pomníku spojil iniciativu muzejního kuratoria s aktivitami ženských organizací, zejména Ženskou národní radou a Kruhem výtvarných umělkyň, jehož členkou byla i Vlasta Dohnalová Pešanová. Při slavnostním odhalení promluvila mimo jiné Milada Horáková, tehdejší místopředsedkyně Ženské národní rady. „Iniciativa rady byla obdivuhodná a propracovaná, směřovala k tomu, aby se postavení žen ve veřejném prostoru zlepšilo,“ uvažuje Zuzana Trnková. Zároveň připomíná, že mnohé umělkyně tvořily v tandemu se svými partnery a jejich jména byla dlouho opomíjena. Objevujeme je až v dnešní době.
Prosadit pomník matce tak významného vlastence nebylo podle všeho obtížné. Přesto zůstává osobnost Josefíny Havlíčkové méně známá než její slavný syn. „Člověk musí zapátrat třeba ve Vlastivědném sborníku Havlíčkobrodska, kde najde texty o Josefíně i dalších členech rodiny,“ upozorňuje Zuzana Trnková. K odhalení busty došlo více než padesát let po její smrti. „Mohl to být trochu splněný dluh vůči Josefíně, která dožívala v relativní chudobě, podporovaná ženami – například manželkami místních politiků. Až s odstupem času se ten dluh podařilo vyrovnat,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.