Cyklista byl bit a po cyklistce tu a tam někdo hodil kámen, takové byly počátky cyklistiky na Žďársku
Dvě stejná kola spojená dřevěným rámem, která velocipedista ovládal provázky a odrážel se nohama, tak nějak vypadalo první kolo na Žďársku. Psal se rok 1816 a postavil ho Bedřich Dreis. První šlapací trojkolku si pak koupil mladý učitel ze zámecké školy Vladimír Rohlík. „Jezdil na ní v létech 1877 a 1878. Budil velkou pozornost, kde byla pěkná cesta, tam mu to jelo, kde bylo bláto, tam se mu nedařilo,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni předseda cyklistického oddílu ve Žďáře nad Sázavou Jiří Štěpánek.
„Když se takové vozítko pohybovalo po cestách, plašilo koně. Takže první cyklisti byli biti. Vozkové jim tu a tam uštědřili ránu bičem. Už v téhle době kolem roku toho roku 1878 záznamy hovoří o závodech. Víme o panu Himlerovi z Bohdalova o Janu Čermákovi a jistém panu Špačkovi ze Žďáru. Tihle tři mezi sebou začali závodit. Společně s panem učitelem Rohlíkem ze zámku. Závody se konaly mezi Žďárem a Novým Městem,“ vypráví o začátcích cyklistiky ve Žďáře nad Sázavou Jiří Štěpánek.
První cyklistický závod se ve Žďáře jel v roce 1899
„V kronikách se píše, že koňmo ta cesta trvala asi čtyři hodiny, nevím, jak je to možné a ty časy závodníků byly stejné,“ upozorňuje Jiří Štěpánek. Historie organizované cyklistiky se píše od 24. května 1896 založením spolku Horák, klub českomoravských velocipedistů Žďár na Moravě. „Mezi členy byly i dvě ženy, ale ty taky neměly na růžích ustláno. Tehdy nesměly ukázat ani kotník, v těch sukních se jim jezdilo špatně a taky je lidi vnímali jako necudné a házeli po nich třeba i kameny,“ vypráví Jiří Štěpánek.
V roce 1899 byl uspořádán první silniční závod na trati Žďár - Leskovice, což jsou dnešní horní Hamry nad Sázavou a zpět. „Start byl u dnešního kina Vysočina. Tehdy se zúčastnilo 14 závodníků.“ V kronice spolku je možné číst, že byly vypsány čtyři kategorie: jízda distanční, starších pánů, pro útěchu a jízda hlemýždí.
Tři jeli na kolech a zbytek vedle nich běžel, pak se vystřídali
Cyklistický spolek Horák měl pro 11 členů k dispozici tři kola. „Tři vyrazili na trénink na kole, zbytek běžel vedle nich, po půl hodině, po hodině se střídali. Takhle pokračovali třeba pět šest hodin, každý druhý trénink,“ popisuje cyklistické začátky Jiří Štěpánek. A dodává, že klub Horák učil na kole jezdit i veřejnost.
Po roce 1903 došlo k úpadku, spolek činnost obnovil mezi světovými válkami a velký rozvoj cyklistiky se datuje po roce 1951. A v tomto období sport výrazně ovlivnil i tatínek Jiřího Štěpánka, Václav. „Já jsem se narodil do cyklistické rodiny. Učil jsem se na velkém kole, bylo mi osm, možná míň. Podstrčil jsem nohu pod rám, spustil se z kopce u pošty na Stalingradě ve Žďáře, vyboural se, šrámy byly, možná na nemocnici, přišel jsem domů, tam mi to vymydlili mýdlem a bylo. Takhle jsem se učil jezdit na kole,“ směje se při vzpomínce současný předseda cyklistického oddílu ve Žďáře nad Sázavou Jiří Štěpánek.
Fanoušci cyklistiky na letošní červen chystají vzpomínkovou akci. „Pokud by byl mezi posluchači nějaký pamětník, budeme rádi, když se nám ozve, nebo když přijede v červnu do Žďáru nad Sázavou,“ zve na oslavy 120. výroční cyklistiky Jiří Štěpánek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
