V Chotěboři se narodila manželka mexického velvyslance. Její nápadný náramek leží v muzeu

14. srpen 2026
Příběhy z Vysočiny

Drobný předmět, uložený v zásuvce depozitáře, probudil badatelskou zvědavost zkušeného muzejníka. Byl to nápadně barevný náramek s velmi stručným popiskem.

I to ale stačilo, a Městské muzeum v Chotěboři se teď může chlubit ozdobou, která má vazbu nejen na Latinskou Ameriku, ale i na slavného pěvce.

Městské muzeum v Chotěboři se může chlubit náramkem, který má vazbu na Latinskou AmerikuMěstské muzeum v Chotěboři se může chlubit náramkem, který má vazbu na Latinskou AmerikuDetaily o náramku z muzea v ChotěbořiChotěbořský hřbitov - hrob Jaromíry Alcaraz Tornel

Při stěhování depozitáře Městského muzea v Chotěboři si jeho ředitel Michal Kamp všimnul nápadně zeleného náramku z peříček. „Existuje ručně psaná karta, ve které je napsáno, že to do muzea předala paní Radoušová," říká Michal Kamp s tím, že v krátkém popisku byla také informace o tom, že náramek nosila neteř paní Radoušové, a že byla manželkou mexického velvyslance. „S největší pravděpodobností to jsou peříčka papouška," dodává.

I těch pár slov probudilo ve zkušeném muzejníkovi zvědavost. „Pak jsem něco hledal na chotěbořském hřbitově a všimnul jsem si hrobu paní Radoušové," říká. Mezi dalšími jmény na náhrobku bylo i jedno netradiční. „Byla to Jaromíra Alcaraz Tornel," čte Michal Kamp v už o nové informace rozšířeném popisku u náramku. Jméno bylo důležitým bodem, od kterého se pak odvíjelo další pátrání. Protože toto jméno měl ve dvacátých letech minulého století mexický velvyslanec v Československu.

Díky dalšímu bádání Michal Kamp zjistil, že Jarmila Alcaraz Tornel se za svobodna jmenovala Plašková. A jejím otcem byl významný pěvec Bedřich Plaške. Je tedy dost dobře možné, že slavný barytonista navštívil i Chotěboř.

autor: Irena Šarounová
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.