Nejvíc sebevražd střelnou zbraní je v Jihočeském kraji, smrt většinou chodí ve vlnách

29. únor 2024

V roce 2011 v České republice zákon o zdravotních službách umožnil vznik instituce koronera. Podle tohoto zákona jde o lékaře provádějícího prohlídku těl zemřelých při úmrtí mimo zdravotnické zařízení. Vzhledem k délce toho názvu se tento název nepoužívá a vžilo se pouze pojmenování koroner.

V roce 2012 rozjel pilotní projekt První koronerské bývalý voják David Tuček. Na Vysočině působí od 1. ledna 2022.

30 % těl, která jeho lidé ohledávají, je z řad klientů z domovů pro seniory a sociálních služeb. „Dalších 30 % jsou návštěvy v rodinách, kdy došlo k úmrtí. To se jedná o terminální stádia karcinomu, kde je poskytována pouze paliativní péče a rodina si vezme toho svého příslušného člena na dožití domů. A 40 % je spolupráce s policií, to znamená otevírání bytů, nálezy těl, zemřelých, nehod i sebevražd, nedej bože nějaká ta vražda,“ vysvětluje David Tuček.

Sebevraždy podle krajů

„Listopad, prosinec, to je náročné období. Spousta lidí žije sama. Hlava řekne dost a tělo umře, v prosinci máme nejvíc prohlídek,“ říká o své práci David Tuček. Náročné jsou i změny počasí v létě nebo zimní mrazivé dny. Úmrtí podle zkušenosti koronerů chodí ve vlnách, většinou od východu na západ. Jsou dny, kdy je klid, a také takové, kdy se koroneři nezastaví.

Zajímavé jsou podle Davida Tučka sebevraždy. Každý kraj má své specifikum. „Nemáme tolik dokonaných sebevražd střelnou zbraní nikde jinde jako v Jihočeském kraji. Jihočeši se teda většinou střílí. Středočeši pro změnu skáčou pod vlak. A Moravskoslezský kraj, jak já říkám, když Ostravák vidí špagát, není k udržení. Nejvíc oběšených jako takových máme v Moravskoslezském kraji. Ono to na druhou stranu odpovídá počtu prohlídek, kdy v Moravskoslezském kraji máme největší množství prohlídek z těch osmi krajů, které obhospodařujeme,“ dodává.

Jak se bývalý voják stane koronerem a co všechno dokáže vydržet lidská kůže? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio