Moderní technologie ve zdravotnictví: Virtuální realita pomáhá pacientům s rehabilitací po úrazech i vážných mozkových příhodách

Virtuální realita si pomalu, ale jistě hledá své místo ve zdravotnictví. V jihlavském rehabilitačním centru Apolena s ní denně pracuje i fyzioterapeut Alois Polák. Jak říká, nejde už jen o prostředek pro hráče, ale o skutečný terapeutický nástroj, který dokáže výrazně zlepšit výsledky léčby.

„Většina lidí si pod pojmem virtuální realita představí brýle nebo helmu, ve které se pomocí displayů pohybují ve virtuálním prostředí. Dá se to ale pojmout v širším měřítku, jako jakékoli vjemy, které mozku předkládáme a které v reálném světě neexistují. Mohou být vizuální, sluchové nebo dotekové. A právě ty nám pomáhají působit na mozek,“ vysvětluje Polák.

Klíčem k účinnosti těchto terapií jsou tzv. zrcadlové neurony. Ty se aktivují nejen tehdy, když nějakou činnost sami provádíme, ale i když ji pouze sledujeme nebo slyšíme. Díky tomu je možné pomocí virtuální reality simulovat pohyb, který pacient ve skutečnosti nedokáže udělat.

Tato metoda se osvědčuje například u lidí po amputacích, kteří trpí tzv. fantomovými bolestmi, tedy bolestmi neexistující končetiny. Virtuální realita v takových případech pomáhá s mozkem pracovat.

Velké využití má technologie i u pacientů po cévní mozkové příhodě, kde došlo k poškození mozku. Pomocí vizuálních a sluchových stimulací se daří obnovovat pohybové funkce a zlepšovat koordinaci. Ale používá se i u méně závažných případů, třeba při nácviku rovnováhy po operacích nohou nebo i jako motivační nástroj.

Čtěte také

Digitální gramotnost a kyberbezpečnost: Výzva dnešní doby

Virtuální realita však není vhodná pro každého. Nevhodná je například u pacientů s těžkým poškozením zraku, silným motáním hlavy nebo u lidí s epileptickými záchvaty. Aby terapie fungovala správně, je často zapotřebí odborného vedení. „Některé aplikace mohou pacienti používat i doma, ale vždy po konzultaci s fyzioterapeutem,“ dodává Polák.