Naši předkové věřili v zázračné účinky krve zvířat
Člověk člověku daruje krev. To je ale poznatek z 20. století. Před tím lidé zkoušeli různé způsoby výměny tělní tekutiny většinou ze zvířat.
V Dobrém dopoledni s Helou Dvořákovou o tom mluvila Marie Dudíková, zástupkyně vedoucího transfuzní stanice v Třebíči.
Zvířata
Krev byla vždycky považována za zdroj mládí a lidé věřili, že s mladší krví také omládnou. „Nikoho ale nenapadlo brát krev od člověka. Začínalo se zvířecí krví také mezi zvířaty. Popsány jsou případy výměny krve mezi dvěma psy,“ řekla Marie Dudíková z třebíčské transfuzní stanice.
Posvátní beránci
Později se používala krev beránka, který byl považován za posvátné zvíře. „Z dnešního pohledu to není možné. Proč pacienti dříve přežili, to přesně nevíme. Patrně to bylo velmi malé množství krve, nebo bylo jejich tělo tak zesláblé, že se nezmohlo na jakoukoli imunologickou reakci.“
K převodu krve z člověka na člověka dochází až s velkým rozvojem lidského poznání ve 20. století, i když první případ se stal už ve stejném roce, kdy byla objevena Amerika. „Roku 1492 máme doložený případ, že papež Inocenc si nechal dát krev od dvou mladých chlapců. Záhy ale zemřel.“
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
