Naši předkové věřili v zázračné účinky krve zvířat
Člověk člověku daruje krev. To je ale poznatek z 20. století. Před tím lidé zkoušeli různé způsoby výměny tělní tekutiny většinou ze zvířat.
V Dobrém dopoledni s Helou Dvořákovou o tom mluvila Marie Dudíková, zástupkyně vedoucího transfuzní stanice v Třebíči.
Zvířata
Krev byla vždycky považována za zdroj mládí a lidé věřili, že s mladší krví také omládnou. „Nikoho ale nenapadlo brát krev od člověka. Začínalo se zvířecí krví také mezi zvířaty. Popsány jsou případy výměny krve mezi dvěma psy,“ řekla Marie Dudíková z třebíčské transfuzní stanice.
Posvátní beránci
Později se používala krev beránka, který byl považován za posvátné zvíře. „Z dnešního pohledu to není možné. Proč pacienti dříve přežili, to přesně nevíme. Patrně to bylo velmi malé množství krve, nebo bylo jejich tělo tak zesláblé, že se nezmohlo na jakoukoli imunologickou reakci.“
K převodu krve z člověka na člověka dochází až s velkým rozvojem lidského poznání ve 20. století, i když první případ se stal už ve stejném roce, kdy byla objevena Amerika. „Roku 1492 máme doložený případ, že papež Inocenc si nechal dát krev od dvou mladých chlapců. Záhy ale zemřel.“
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
