Na východě Vysočiny se zpívalo hanáckým nářečím
Východ kraje Vysočina – Podhorácko – je region kulturně velmi bohatý. Díky sběrateli Vratislavu Bělíkovi z Rouchovan a jeho spolupracovníkům se dochovaly autentické písně z dob dávno minulých. Příkladem je také píseň Kdybych byla ptáčkem.
Společným znakem je pochopitelně nářečí. Kupodivu je hanácké. „Může to působit trochu scestně, ale Haná byla velmi bohatým etnografickým regionem s živými tradicemi a proto se nářečí rozšířilo až sem,“ vysvětluje etnografka Eva Tomášová z třebíčského muzea.
O pár kilometrů západněji u Telče se hanáckým nářečím už nemluvilo a nemluví, jde o jasně české nářečí.
Rouchovansko na Podhorácku zůstává regionem s velmi silným akcentem lidové kultury, dodnes se tam konají Svatováclavské hody, lidé chodí v horáckých krojích. „Podhorácko je částí Horácka, hranice není jasně daná, prochází ale zhruba na ose Velké Meziříčí – Třebíč. Na západ je Horácko a Podhorácko přechází na východě v Brněnsko,“ vysvětluje etnografka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
