Na rozdíl od volné přírody vám při focení v zoo zvířata neutečou, ani neuletí. Je to nejlepší trénink, doporučuje fotograf Petr Bambousek
Do přírody jezdí fotit zvířata všech druhů a velikostí už od začátku tisíciletí. Fotograf přírody Petr Bambousek se o své zkušenosti ale také dělí na kurzech pro začátečníky i pokročilé.
Tipy a triky k focení nebo s kompozici záběrů pomohou začátečníky i zkušené fotografy zase o kousek posunout, myslí si fotograf: „Stejně jako jakékoli umění se nedá naučit za jeden den, tak se ani fotit nedá naučit za jeden den, ale je možné pochytit určité postupy, kterými se dá k lepšímu výsledku dopracovat snáze a výsledek není náhodný, jak mnohdy bývá.“
Zoo je podle Petra Bambouska pro trénink ideální: „Tady je vždycky k dispozici nějaké zvíře. Člověk si může osahat foťák, naučit se rychle ovládat jeho nastavení, a aby zjistil, jak ostře ty fotky dokáže nafotit. Je to nejlepší trenažer na to, naučit se nafotit strukturu peří, chlupů, jak ostré mají být oči.“
Ostrost, struktura, kompozice
Další věcí, kterou si může fotograf v zoo vyzkoušet, je měnit úhly pohledu fotoaparátu. Mezi focením vestoje, vsedě, nebo vleže, jsou další desítky možností, které se dají využít. „Díky tomu můžeme experimentovat, a vyzkoušet si věci, které v přírodě na divokých zvířatech nestihneme, protože to zvíře nám uletí, nebo uteče,“ směje se Petr. „Dá se vyzkoušet i několik různých pozadí, popojít vlevo, vpravo, zvednout aparát, a tím si natrénovat oko, které to už potom uvidí předem. A to zvíře tam pořád ještě je, to je taky důležité,“ dodává se smíchem.
Sám fotí díky hadům, které v mládí miloval a choval. Poprvé se podíval do tropické země – Kostariky – s nadějí, že tam vyfotografuje spousty hadů. „Ono se ukázalo, že to úplně tak nefunguje, že kromě toho jednoho hada, na kterého jsem šlápnul, jsem žádného jiného neviděl. Ale zato jsem objevil pestrost přírody, biodiverzitu, a od té doby fotím všechno,“ vypráví fotograf, který se svými záběry uspěl v mnoha prestižních zahraničních soutěžích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
