Manželé Krejčovi se učili včelařit na Novém Zélandu. U Pacova vyrábí i chmelovou medovinu

Ani jeden z nich nemá mezi předky včelaře. Prostě jim včely učarovaly.

„V roce 2011 jsme se rozhodli odcestovat na Nový Zéland, strávil jsem tam víc než půl roku na včelí farmě,“ vzpomíná Vítězslav Krejča na začátky svého včelaření. Po návratu ze zahraničí ještě studoval na včelařské škole v Blatné. „To mi dalo hodně,“ potvrzuje.

Do vlastního chovu včel se s manželkou Markétou pustili v roce 2013. „První rok jsme začali se dvěma včelstvy, zimovali jsme jich už pět,“ popisuje Vítězslav Krejča. Prvního medu se dočkali v roce 2014. „Bylo to pár skleniček, ale první med je prostě ten nejlepší,“ dodává s úsměvem.

Když se do medoviny dá místo vody jablečný mošt, vznikne cyser

Dnes mají Krejčovi v okolí Pacova v úlech rozmístěných sto dvacet včelstev, a kromě medu, který připravují i s různými příchutěmi, prodávají i propolis, pyl a medovinu. „Vyrábím medoviny studenou cestou. Smícháme pouze med a vodu a zakvasíme to kvasinkami,“ říká Vítězslav Krejča.

Vodu někdy nahrazují různými ovocnými mošty, a vzniká tak například medovina jablečná. „Té medovině se pak říká cyser,“ dodává. V poslední době ochucují medovinu například i chmelem.

Kvašení medoviny hlídá elektronika

Medárna manželů Krejčových se podobá laboratoři. Je čistá a vybavená moderními nerezovými přístroji. „Pokud to chcete dělat na nějaké úrovni, je to podmínka,“ vysvětluje včelař. Některé přístroje si pořizovali později, až když zjistili, že jim velmi zjednoduší práci.

Příkladem je kvasná nádoba na medovinu s elektronickým řízeným kvašením. „Začínali jsme v plastových barelech, demižonech. Pořád jsme přebíhali do místností, kde je dobrá teplota,“ popisuje začátky Vítězslav.