Mandolína dává trampské muzice jistý směr a nahrazuje bicí

25. březen 2015

Klasická bluegrassová kapela se neobejde bez mandolíny. Drnkací hudební nástroj se zdvojenými strunami dává díky vysokým frekvencím muzice určitý směr a také nahrazuje bicí. Sestavu doplňuje kytara, kontrabas, housle a pětistrunné banjo.

„Původem pochází ze střední Asie a přes východ se dostal do Itálie a Španělska,“ říká k historii mandolinista z Luk nad Jihlavou Václav Kříž, který sám hraje pětačtyřicet let a čtyřicet let je členem slavným Pražců, bluegrassové kapely.

Mandolínu známe také z populární hudby, především z jižních států. „Ty mandolíny, které hrají v Itálii, Španělsku a jižní Americe, znějí měkce. V Řecku používají buzuku, což je modifikace mandolíny,“ dodává pan Kříž.

Mandolína, ilustrační foto

Mandolína má čtyři páry strun a je obvykle laděná jako housle. Hraje se na ní trsátkem. Tvoří nedílnou součást klasické bluegrassové sestavy. „Je to muzika z Ameriky, která vznikla fúzí muzik různých přistěhovalců a vyvíjela se až do roku 1939. Tehdy Bill Monroe, duchovní otec bluegrassu, založil kapelu Bluegrass Boys. Státu Kentucky se říká bluegrass, od toho ten název,“ dodává Václav Kříž.

Mandolína, ilustrační foto
autor: mik
Spustit audio