Zemědělské stroje, vrtulníky i špionážní fotoaparát. Technické muzeum ve Studenci láká milovníky historie i děti

Provozuje ho skupina nadšenců z Leteckého muzea Koněšín ve spolupráci s dalšími spolky. Kdo dříve navštívil muzeum v Konešíně, bude zde pravděpodobně některé stroje poznávat. „Máme tady vojenskou techniku, zemědělskou techniku, kosmickou techniku, i když jenom v modelech, a historickou techniku především z druhé světové války,“ říká Richard Kukla, který muzeu věnoval právě svoji sbírku předmětů z druhé světové války.

19 fotografií

„Před halou stojí BVP-1, stojí tam Tatra 813 tahač, která dřív vozila pontonové mosty a v hlase zase máme Tatru 148 ze soupravy mobilního letištního osvětlovacího kompletu. Tyto Tatry dokázaly vytvořit letištní dráhu podle potřeby. Hale samotné vévodí dva bitevní vrtulníky. Tenhle je zapůjčen od Vojenského historického ústavu, přišel k nám z Vojenské akademie z Brna, kde sloužil jako učební pomůcka,“ ukazuje Richard Kukla stroj, který má 17 metrů na délku a vzletovou hmotnost 12 tun.

K dalším vystavovaným objektům patří například špionážní fotoaparát z roku 1936, letecké přilby, oděvy pilotů stíhaček, historické bankovky a dokumenty, slaměné boty, které si pletli němečtí vojáci u Stalingradu, nebo gramofony, které přehrají šlakové gramodesky s meziválečnou hudbou. Posledně jmenované patří právě do soukromé sbírky Richarda Kukly. „Doma už to nebylo kam dát, tak jsem ji nabídl, že ji vystavíme v tomto muzeu,“ usmívá se průvodce. „Tady od té motorky přes náklaďáček, i tento kadet, všechno to jezdí.“

V zadní části haly najde návštěvník kosmickou expozici z modelů zapůjčených od náměšťského spolku JéTé pádlo. U Hubbleova teleskopu jsou jako měřítko jeho skutečné velikosti i lidské postavičky. „Expozici otevírá kabina z MIGu 21 s číslem 0419. A to byl osobní MIG našeho kosmonauta Vladimíra Remka. Největším lákadlem pro děti je letecký simulátor. Posadí se do kabiny a vzlétnou s Albatrosem L-39 z náměšťského letiště. Tady mají jedinou legální možnost, jak se můžou proletět mezi komíny jaderné elektrárny Dukovany,“ usmívá se na závěr Richard Kukla.