Za krásou mozaiky v krasohledu stojí trojboký zrcadlový hranol a barevné střípky. Ty by měly být nejméně tři
První kaleidoskop neboli krasohled prý vyrobili už staří Egypťané. Od té doby se objevuje v různých podobách. Pořád je to ale váleček s barevnými střípky, které se při otáčení skládají do podivuhodných obrazců. Martin Titz z Horní Krupé na Havlíčkobrodsku jich už vyrobil stovky.
Snad každý jsme jako dítě měli v ruce plastový krasohled, který prodávali v hračkářství. A mnohý z nás toužil podívat se dovnitř, a zjistit, jak to vlastně funguje. "Vyráběla ho jablonecká bižuterie," říká Martin Titz. Přiznal, že se také jako malý podíval dovnitř. Dnes krasohledy vyrábí a stále používá střípky z Jablonce. "Jsou to zbytky z lisování perliček," vysvětluje. Ve sklenicích na policích u okna má střípky v široké škále barev. "Dělám takové série, udělám třeba sto krasohledů v podobných barvách."
Princip krasohledu je pořád stejný. Ve válci je zasazený hranol slepený ze tří zrcadel. "Dá se používat zrcadlový nerez, zrcadlový hliník, plastový zrcadla, samozřejmě klasický zrcadla," vyjmenovává výrobce a ukazuje asi patnáct centimetrů dlouhý hranolek slepený ze tří plíšků. "Před něj dám střípky, a když koukám přes ten hranol, tak jeden trojúhelník je originálním obrazem, ostatní jsou odrazem," vysvětluje.
Počet střípků v krasohledu může být různý. Záleží na velikosti krasohledu i střípků. "Tři stačí, může jich být i padesát, pokud jsou malinký. Ale tam jsou vzory moc drobný. Já bych řekl, že ideál je sedm," říká Martin Titz a ukazuje venkovní krasohled, který má kovové tělo o průměru jedenáct centimetrů. Tam je střípků logicky víc, a jsou větší. V tomto případě také částečně používá střípky plastové, protože ty skleněné se o sebe odírají a vytvářejí nežádoucí skleněný prach.
Kromě krasohledů vyrábí Martin Titz i teleidoskopy. V těch nejsou žádné střípky a na konci mají skleněnou kuličku. "Na ní se odráží okolní svět a ten hranol obraz násobí," říká. Člověk se tam může dívat na jednotlivé předměty, a vytváří si své jedinečné obrazy. "Je skvělý třeba na jaře si to vzít třeba na louku a studovat kytky."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
